Jak „všichni víme“, od velkého třesku uplynulo asi 13,5 miliardy let. Model Lambda-CDM z roku 2021 tento výsledek dále upřesňuje na 13,797 miliard let. Fyzik Rajendra Gupta z University of Ottawa nyní ale došel k hodnotě 26,7 miliard let, tedy skoro dvojnásobku. Jak se to stalo? Úvodní motivací byla existence …
více »Navrhují měřit Hubbleovu konstantu pomocí čočkování gravitačních vln
Nejnovější měření hodnoty Hubbleovy konstanty dávají hodnoty od 67,4 do 76,5 kilometrů za sekundu na megaparsek. Rozdíly jsou to příliš velké na to, aby to bylo vnímáno jako problém. Vědci se proto pokoušejí navrhnout nové metody vedle dvou hlavních (standardní svíčky a reliktní záření). Teoretický astrofyzik Tejaswi Venumadhav Nerella z …
více »Další měření rychlosti rozpínání vesmíru: co říkají o Hubbleově konstantě gravitační čočky
Jak se zde již několikrát psalo, měření rychlosti rozpínání vesmíru (Hubbleovy konstanty) různými metodami vedou k různým výsledkům. Rozdíl kolem 10 % sice znamená, že příslušné hodnoty jsou „v zásadě dobře“, ale současně se tím ukazuje, že zde přetrvává nějaký problém, jemuž pořádně nerozumíme. Dvě základní metody jsou založeny na …
více »Šest velmi starých a hmotných galaxií neladí s kosmologickými modely
Vesmírný dalekohled Jamese Webba pořídil snímek několika velmi starých galaxií. Na to, že se jedná o situaci krátce po velkém třesku, jsou tyto galaxie velmi velké/hmotné. Pro současnou kosmologii představují tyto výsledky problém. Michael Boylan-Kolchin z Texaské univerzity v Austinu ve studii publikované v Nature Astronomy zkoumal celkem 6 galaxií. …
více »Obří černé díry mohou být spojeny s temnou energií
Pozorované zrychlující se rozpínání vesmíru vysvětlujeme obvykle temnou energií; tu zase spojujeme s kosmologickou konstantou (při této příležitosti se obvykle zmiňuje historie tohoto parametru táhnoucí se až k Einsteinovi), respektive nějakým jejím ekvivalentem (takový parametr pak nemusí být v čase konstantní), dále pak s energií vakua („energie nulových kmitů“ apod.). …
více »Pátou základní sílu v datech ze Slunce nenašli
Vesmír se rozpíná stále rychleji, ale jaká síla to způsobuje? Jedná se o pátou základní sílu, kterou předpovídají některé alternativní teorie gravitace? Aby si vědci ověřili tuto teorii, zvolili si za svou laboratoř Slunce. Výsledky jejich výzkumu vybral časopis Nature jako Research Highlight 2022. Za objev zrychlujícího se rozpínání vesmíru …
více »Hubbleova konstanta by se mohla měřit i ze srážek černých děr
Srážky černých děr, respektive jim odpovídající signál gravitační vln, by mohly poskytnout i informaci o rychlosti rozpínání vesmíru a jejích změnách v čase. Jinak řečeno by mohlo jít o další způsob, jak měřit Hubbleovu konstantu. Dva astrofyzikové z Chicagské univerzity svoji metodu nazvali spektrální siréna. Za posledních několik let observatoře …
více »Zpřesnili hodnotu Hubbleovy konstanty, problém trvá
Na základě analýz dat pořízených během 30 let fungování Hubbleova vesmírného dalekohledu se podařilo zpřesnit hodnotu Hubbleovy konstanty a spolu s tím i rychlost rozpínání vesmíru. Metoda, kterou využívá Hubbleův dalekohled, je v principu stejná jako ta, na jejímž základě byla původně zformulována idea rozpínajícího se vesmíru. Je založena na …
více »Černé díry možná rostly kvůli rozpínání vesmíru
Tedy přesněji řečeno – jde o hmotnost černých děr, které pozorujeme pomocí gravitačních vln při jejich slučování (ať už spolu, nebo s neutronovými hvězdami). Problém je, že při těchto srážkách zaznamenáváme relativně mnoho černých děr příliš hmotných, řekněme nad hmotností 40 Sluncí. Observatoře LIGO a VIRGO takto detekovaly řadu černých …
více »Hubbleova konstanta nemusí být konstantní, naznačují supernovy
Pokud analýza reliktního záření vede k jiné hodnotě Hubbleovy konstanty než sledování supernov Ia, nabízí se možnost, že o žádnou konstantu nejde a příslušná hodnota se mění v čase. Taková myšlenka není nová. Nové je ovšem pojetí, jak zkusit tuto ideu opřít o experimentální data. Měření reliktního záření vede k …
více »