Sciencemag.cz
Doporučujeme
Chichén Itzá bylo jedním z hlavních center Mayů na Yucatánu. Město existovalo již v klasickém období („Stará říše Mayů“), velký vliv mělo i v období postklasickém („Nová říše Mayů“). Mnoho o politické struktuře tohoto města nebo místním náboženství ale samozřejmě stále nevíme.
Nová studie popisuje praxi rituálního obětování dětí výhradně mužského pohlaví. Úzké příbuzenské vztahy obětí, včetně dvou párů jednovaječných dvojčat, naznačují souvislost s mayskou mytologií (Popol Vuh).
Chichén Itzá je proslulé svou monumentální architekturou, včetně více než tuctu míčových hřišť a četných chrámů, mezi nimiž je i mohutný chrám El Castillo zdobený opeřenými hady, a již více než sto let je předmětem archeologického výzkumu. Přitom se odhalily rozsáhlé doklady rituálního zabíjení, které zahrnují jak fyzické pozůstatky obětovaných osob, tak zobrazení v monumentálním umění.
Při výzkumu v místní posvátné studni (cenot) na počátku 20. století se podařilo identifikovat pozůstatky stovek jedinců a kamenné vyobrazení masivního tzompantli („stěny lebek“; ty jinak známe hlavně od Aztéků).
Velkou část obětovaných jedinců na lokalitě tvoří děti a mladiství. Ačkoli panuje všeobecné přesvědčení, že na lokalitě byly obětovány především ženy, pohlaví je obtížné určit z kosterních pozůstatků nedospělých jedinců pouhým fyzickým zkoumáním a novější anatomické analýzy naznačují, že mnoho starších nedospělých jedinců může být ve skutečnosti mužského pohlaví.
V roce 1967 byla poblíž Posvátného cenotu objevena podzemní komora, v níž byly rozptýleny ostatky více než stovky malých dětí. Komora, která byla pravděpodobně předělanou cisternou na vodu (chultún), byla rozšířena a spojena s malou jeskyní. Mezi starými Mayi byly jeskyně, cenoty (přírodní prohlubně, „studny“) a chultúny dlouho spojovány s dětskými oběťmi a tyto podzemní objekty byly všeobecně považovány za spojovací body s podsvětím.
Aby lépe porozuměl rituálnímu životu a kontextu dětských obětí v Chichén Itzá, vytvořil mezinárodní tým výzkumníků z řady institucí, jako jsou Instituty Maxe Plancka pro evoluční antropologii (MPI-EVA, Lipsko) a geoantropologii (MPI-GEA, Jena), Národní školy antropologie a historie (ENAH, Mexico City), Národního ústavu antropologie a historie (INAH-Yucatan, Mérida) a Harvardovy univerzity (Cambridge v USA), provedl hloubkový genetický výzkum ostatků 64 dětí rituálně pohřbených v chutúnu v Chichén Itzá.
Datování ostatků ukázalo, že chultún byl používán k mortuálním („vztahujícím se ke smrti“) účelům více než 500 let, od 7. do 12. století n. l., ale většina dětí byla pohřbena během 200 let trvajícího období politického vrcholu Chichén Itzá mezi lety 800 a 1000 n. l.
Genetická analýza nečekaně odhalila, že všech 64 testovaných jedinců byli muži. Dále se ukázalo, že děti pocházeli z místní mayské populace a že nejméně čtvrtina dětí byla úzce příbuzná s nejméně jedním dalším dítětem v chultúnu. Příbuzní navíc konzumovali podobnou stravu, což naznačuje, že vyrůstali ve stejné domácnosti.
„Nejpřekvapivější je, že jsme identifikovali dva páry jednovaječných dvojčat,“ říká Kathrin Nägele, spoluautorka a vedoucí skupiny v MPI-EVA.
Souhrnně tato zjištění naznačují, že příbuzné děti mužského pohlaví byly pravděpodobně vybírány v párech pro rituální činnosti spojené s chultúnem.
Přitom na počátku 20. století se tvrdilo, že u studně v Chichén Itzá byly obětovány především ženy/dívky.
Rodrigo Barquera et al, Ancient genomes reveal insights into ritual life at Chichén Itzá, Nature (2024). DOI: 10.1038/s41586-024-07509-7. www.nature.com/articles/s41586-024-07509-7
Zdroj: Max Planck Society / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Poznámky PH:
Kukulkán je opeřený had (Quetzalcoatl) – jeho kult nabyl na významu, když Chichén Itzá dobyli Toltékové. Civilizace Mayů v postklasickém období by se snad dala chápat jako kombinace původní mayské a toltécké kultury. Taktéž lidské oběti byly rozšířenější v postklasickém období.
Chichén Itzá politicky nikdy neovládalo celý Yucatan, maximálně v rámci koalice tří měst (+ Uxmal a Mayapan) v postklasickém období. Následná válka pak vedla k politické dominanci Mayapanu.
Chichén Itzá snad přímo odkazuje ke studní – cenotu. Jméno města znamená „u studně /kmene/ Itzá“.
V Popol Vuh jsou dvojčata, co sestupují do podsvětí (Xibalby; figuruje zde lidská oběť včetně toho, že obětováni jsou poražení v míčové – míčkové tedy spíš, s kaučukovým míčkem – hře tlachtli). Výhodou pro nás je, že Popol Vuh byl napsán v těsně pokolumbovském období, maysky ale latinkou, takže na rozdíl od předkolumbovských památek dokážeme textu dobře rozumět. Vyšlo to i česky.
Poznámky ale prosím brát s rezervou, protože jsou založené na čtení literatury staré řádově 40 let, jistě i v této oblasti se zjistilo leccos nového a názory se posunuly. (Zkuste si třeba dohledat, jak se vlastně Toltékové dostali do Chichen Itza v 10. století – zdroje si různě odporují. Ono vlastně výše uvedené je také poněkud divné z pohledu starší literatury, když se popisují masové lidské oběti v klasickém období atd.)
