Foto: © nanomanpro / Dollar Photo Club

Grafen se umí trhat jako květ a stavebnice

Listy grafenu za určitých podmínek vytvářejí 3D struktury s přehyby. Přitom si ale grafen zachovává svůj charakter 2D materiálu včetně unikátních mechanických, elektrických i tepelných vlastností.
Uhlíkové nanotrubičky či další útvary (fullereny) už známe docela dlouho, grafenu se tyto modifikace uhlíku ale v řadě ohledů nemohou rovnat.
Autory výzkumu jsou James Annett a Graham Cross z irské Trinity College. Studie, publikovaná v Nature, ukazuje, jak grafen stačí lehce zahřát (proces může dokonce probíhat i za pokojové teploty, ale pomaleji). Vrstva grafenu se v pokusu umístila na křemíkový substrát, zahřála asi na 150 C a na jenom místě propíchla diamantovým hrotem. V povrchu tak vznikne bod, odkud se plátky začnou samovolně odlupovat asi jako když odlepujeme izolepu – na všechny strany, takže vznikne jakýsi „květ“. Trochu podobný jev byl ostatně použit i při první přípravě grafenu, když se grafitová vrstva několikrát stáhla na lepence, až vznikla (už téměř průhledná a neviditelná) 2D vrstva.
Nový postup vede ke vzniku plátků grafenu o šířce přibližně 300–2000 nm a délce až 5 mikrometrů. Proces je podle vědců pravděpodobně způsoben prostě tím, že vznikající uspořádání má nižší hladinu energie. Čím vyšší teplota, tím rychleji pásky vznikají, rostou a dosahují větší délky. Naopak nečistoty mohou tomuto jevu bránit, respektive pak je třeba vyšší teploty.
Za pomocí tohoto procesu mohou vznikat různé struktury, takže mezi původní plátek grafenu a odchlíplou stuhu by se např. daly umísťovat léky nebo jiné transportované látky (umístit lék na grafen a vedle propíchnout). Podle všeho je změna navíc vratná, vrstvy po sobě můžou různě klouzat a tedy fungovat jako přepínač obvodu nebo miniaturní mechanický ventil. Uvažuje se, že takto kmitající grafen v podobě oscilátoru by mohl pracovat jako senzor a detekovat rádiové vlny. A samozřejmě jakékoliv sestavování by výrazně usnadnilo tvorbu složitějších elektronických komponent.
Zdroj: Phys.org, The Register

Thomsonův jev závisí na směru magnetického pole

Na japonském National Institute for Materials Science (NIMS) se podařilo přímo pozorovat anizotropní magnetický Thomsonův …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close