Všechny druhy v současnosti žijících hadů se vyvinuly z několika málo druhů, které přežily vymírání na konci křídy. Jinak řečeno, nechybělo mnoho, a hadi by tehdy vymřeli podobně jako (neptačí) dinosauři.
Nová rekonstrukce evoluce hadů je založena jak na fosilních nálezech, tak i na genetické analýze současných hadů. Dnes jich žije na světě asi 4 000 druhů.
Za to, že (někteří) hadi přežili katastrofu po dopadu asteroidu, zřejmě může jejich schopnost schovat se pod zem a vydržet dlouho bez potravy. Vymření jejich konkurentů – včetně jiných křídových hadů a dinosaurů – pak umožnilo hadům přesunout se do nových nik, nových prostředí a na nové kontinenty. Začala rychlá diverzifikace. Mnoho typů hadů, obří škrtiči, stromoví hadi či mořští hadi, zřejmě před vymřením dinosaurů vůbec neexistovalo. Nicméně už krátce poté, během několika milionů let, se objevili např. obří mořští hadi dlouzí až 10 metrů. V té době se hadi začali také šířit po celém světě. Předkové současných hadů na konci křídy pravděpodobně obývali pouze kontinenty na jižní polokouli.
Studie má obecně dokládat roli katastrof v evoluci. Vymírání, tedy likvidace původní diverzity, vytváří prostor/nové možnosti a výsledkem „kreativní destrukce“ (jinak termín spíše z ekonomie) je celkem rychle život ještě rozmanitější než předtím.
Evolution and dispersal of snakes across the Cretaceous-Paleogene mass extinction, Nature Communications (2021). DOI: 10.1038/s41467-021-25136-y
Zdroj: University of Bath / Phys.org