Icaroramus perisi měl zároveň na zadečku strukturu, kterou vědci považují za světelný orgán. Mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl Robin Kundrata z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP), objevil v barmském jantaru téměř 99 milionů let starého fosilního brouka z doby dinosaurů. Zachovalé tělo tohoto vzdáleného příbuzného dnešních světlušek poskytlo odborníkům jedinečný pohled na …
Read More »Zamotaný evoluční stromeček plazů
Hodnocení fylogenetického postavení želv je mimořádně obtížné. Rod Coelurosauravus z pozdního permu byl asi prvním obratlovcem schopným pasivně létat. O tom, zda předci hadů žili ve vodním prostředí, se stále vede diskuse. Původ žijících plazů musíme hledat v období pozdních prvohor a začátku druhohor. Za výchozí typ uspořádání spánkových jam …
Read More »Hadi málem nepřežili křídové vymírání
Všechny druhy v současnosti žijících hadů se vyvinuly z několika málo druhů, které přežily vymírání na konci křídy. Jinak řečeno, nechybělo mnoho, a hadi by tehdy vymřeli podobně jako (neptačí) dinosauři. Nová rekonstrukce evoluce hadů je založena jak na fosilních nálezech, tak i na genetické analýze současných hadů. Dnes jich …
Read More »Hlavonožec z křídy se mohl dožívat až 200 let
Hlavonožec Diplomoceras maximum žil asi před 68 miliony lety ve svrchní křídě, tedy ve stejné době jako např. Tyrannosaurus rex. Patřil k amonitům, tedy do skupiny, která na konci křídy spolu s neptačími dinosaury také vyhynula. Stočená ulita tohoto hlavonožce, připomínající kancelářskou sponku, byla dlouhá až 1,5 metru. Linda Ivany …
Read More »
Sciencemag.cz
