(c) Graphicstock

HD 139139: další záhadná hvězda s poklesy jasnosti

Na kosmický dalekohled Kepler navázala družice TESS. Přesné a dlouhodobé měření jasnosti desítek tisíc hvězd přináší nejen objevy velkého množství exoplanet, ale občas se postará také o objevy, které nelze jednoduše vysvětlit. Tím samozřejmě nechceme nenaznačit, že za některými jevy jsou mimozemšťané. Najít důkazy vyspělých civilizací se sice snažíme už několik desetiletí, ale je potřeba připomínat, že mimozemšťané jsou vždy až ta poslední možnost.

Další z řady záhadných hvězd je HD 139139. Kosmický dalekohled Kepler ji pozoroval v rámci 15. kampaně od konce srpna do konce listopadu 2017.

V průběhu 87 dní pozorování bylo zaznamenáno 28 událostí, které vypadají jako tranzit planety. Jenomže tranzity planet to asi nebudou.

Mateřská hvězda je o něco větší a zářivější než Slunce. Najdeme ji 350 světelných let v souhvězdí Štíra. Rotace hvězdy naznačuje, že je asi 1,5 miliardy let stará.

Komplikace: hvězdy jsou dvě

Ve vzdálenosti asi 3,3 obloukových vteřin se nachází ještě jedna menší a chladnější hvězda, o které toho moc nevíme. Astronomové nemají dostatek dat, aby s jistotou řekli, zda jsou obě hvězdy gravitačně svázané. Vypadá to však, že ano. Problém je, že s jistotou nelze říct ani to, zda poklesy jasnosti způsobují případná tělesa obíhající okolo větší či menší hvězdy.

Pokud by za poklesy jasnosti byly skutečně planety, musely by mít v případě větší z hvězd velikost asi 2 Zemí. Pokud obíhají okolo menší hvězdy, pak by jejich velikost byla srovnatelná s Jupiterem.

Poklesy jasnosti jako tranzit planet ovšem nevypadají. Není v nich zřejmě žádná periodicita. Pokud už přece jen je, tak maximálně u 4 z 28. Poklesy jasnosti trvají od 45 minut po 7,4 hodin.

Autoři studie se snažili vymyslet co nejvíce možných vysvětlení. Testovali například možnost, že za poklesy je multiplanetární systém. Podívali se také na možnost, že jde o těsný binární systém s planetou.

Jako logické vysvětlení se jeví tranzit asteroidů. Hloubky tranzitů sice ukazují, že by pokles měl způsobit objekt o velikosti nejméně dvou Zemí, ale pokud se z menšího asteroidu uvolňuje velké množství prachu, může způsobit podobný tranzit. Za poklesy by však muselo být více asteroidů a všechny by musely uvolňovat podobné množství prachu, protože většina z poklesů má podobnou hloubku.

Vědci dokonce testovali možnost, že na povrchu hvězdy jsou obří hvězdné skvrny. Žádné z vysvětlení však nevypadá jako reálné.

Podle autorů bude potřeba dalších spektrálních měření obou hvězd. Pokud by k poklesům docházelo u menší z hvězd, bylo by možné je pozorovat ze Země. TESS bohužel nebude hvězdu v rámci primární mise pozorovat.

autor: Petr Kubala

Převzato z webu  Exoplanety.cz, upraveno

Včelí dělnice častěji zabíjejí promiskuitní královny

Alespoň tedy u tropických včel Scaptotrigona depilis. Vyplývá to z komplikovaných poměrů genetické příbuznosti, která …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close