I od nás známe úchvatné hromadné přelety krkavcovitých ptáků na jejich nocoviště. V případě ČR se jedná o hejna havranů, v nichž se ovšem vyskytují i kavky (snášejí se s havrany dobře), o nichž bude následující text.
Na britské University of Exeter studovali dynamiku a organizaci hejn krkavcovitých ptáků pomocí teorie chaosu. Zaměřili se na kavky z různých míst Cornwallu a zkoumali, nakolik lze hejna pokládat za chaotická, nakolik za organizovaná, eventuálně zda zde nedochází k nějakým fázovým přechodům. Pod studií publikovanou v Nature Communications jsou dále podepsaní lidé ze Stanford University a kanadské Simon Fraser University. Autoři práce tvrdí, že klíčovým parametrem je hustota hejna, fázovému přechodu má docházet při překročení určité hodnoty. Naopak prý nezáleží na absolutní velikosti hejna (poznámka PH: i když obě věci spolu souvisejí, při růstu dojde i ke smačkávání, 10 000 havranů nepokryje 1000krát víc oblohy než 10 ptáků).
Důležité pro chování ptáků je cíl hejna; pokud si kavky prostě letí na nocoviště, pak reagují na pevně dané množství svých sousedů. Je-li cílem hejna zastrašit predátora, pak naopak reagují na všechny sousedy v určité vzdálenosti. V tomto případě právě dochází i ke zmíněnému fázovému přechodu. Kavky se nejprve pohybují přibližně náhodně a křikem svolávají své kolegy. Jakmile hustota dosáhne určitého stavu, hejno se začíná chovat organizovaně jako jeden celek.
Fungování obřích ptačích hejn je fascinující samo o sobě, ale autoři výzkumu navíc soudí, že bychom se tím mohli inspirovat i v případě dronů a dalších autonomních mobilních systémů, které občas pracují v rámci skupin. V případě kavek existují vlastně tři různé režimy (přelet a dva režimy proti predátorům), mezi nimiž se sada používaných pravidel přepíná.
Nature Communications (2019). DOI: 10.1038/s41467-019-13281-4
Zdroj: University of Exeter/Phys.org