Sciencemag.cz
Doporučujeme
Houby rodu Fusarium oxysporum na svém povrchu vylučují zlato. Podle všeho se nejedná pouze o detoxikaci, ale reakce zlata mají pro houbu nějaký význam, protože v přítomnosti zlata roste rychleji.
Australská vědecká agentura CSIRO a vědci z několika australských univerzit publikovali na toto téma studii v Nature. Uvádějí, že zlaté povrchy hub by mohly fungovat jako vodítko přítomnosti ložisek. Uvažuje se, že pomocí hub by dokonce mohlo jít zkusit recyklovat zlato z odpadu.
Houby okolní elementární zlato oxidují (poznámka: Jak? Kovové zlato není zase tak snadné převést do roztoku. Jak se uvádí, houby provádějí různé redoxní reakce např. s manganem či železem, ale zlato je něco trochu jiného.), poté je opět redukují a zase vysrážejí na svém povrchu.
Austrálie je aktuálně 2. největším producentem zlata (po Číně, JAR mimochodem z čela spadla a ještě před ní je Rusko a USA), těžba dosáhla v loňském roce rekordu, ale pokud nebudou nalezena nová ložiska, mohla by poklesnout. Při hledání nových ložisek se dnes uplatňuje např. odběr vzorků z termitišť nebo sběr listů gumovníku (nikoliv té takto označované známé pokojové rostliny), v nichž se pak stanuje koncentrace zlata s nadějí, že by mohla korespondovat s většími ložisky pod povrchem.
Fusarium oxysporum roste po celém světě. Případné zlaté tečky lze ovšem na růžovém povrchu houby odhalit pouze pod mikroskopem.
Tsing Bohu et al. Evidence for fungi and gold redox interaction under Earth surface conditions, Nature Communications (2019). DOI: 10.1038/s41467-019-10006-5
Zdroj: Phys.org
Poznámka PH: V ČR se zkoušela těžba zlata pomocí přesliček, získávání kovu z popela po spálení hmoty, ale nebylo to tehdy rentabilní.
