Sciencemag.cz
Doporučujeme
Jako Hubblovo napětí (tension) se označuje problém, kdy různé metody stanovení Hubbleovy konstanty dávají rozdílné výsledky. Neliší se od sebe sice řádově, ale více, než by bylo v mezích nějaké statistické chyby. Hubbleova konstanta odpovídá rychlosti rozpínání vesmíru a stanovuje se především dvěma způsoby: podle supernov a podle map reliktního záření.
Záhadu by mohl vyřešit návrh, podle něhož by vesmír mohl rotovat.
Současné kosmologické modely vycházejí z toho, že vesmír se rozpíná rovnoměrně ve všech směrech, bez známek rotace. Tato představa odpovídá většině toho, co astronomové pozorují. Nevysvětluje však právě Hubbleovo napětí.
Nový matematický model přidává pouze nepatrnou rychlost rotace. „K našemu překvapení jsme zjistili, že náš model s rotací řeší paradox, aniž by byl v rozporu se současnými astronomickými měřeními. A co víc, je kompatibilní s jinými modely, které předpokládají rotaci. Možná se tedy skutečně všechno otáčí,“ uvádí spoluautor nové studie István Szapudi z University of Hawaiʻi (Mānoa).
Podle jejich modelu by se vesmír mohl otočit jednou za 500 miliard let – příliš pomalu na to, aby se to dalo snadno zjistit, ale dostatečně na to, aby to ovlivnilo rozpínání prostoru v čase. Myšlenka podle jejích autorů neporušuje žádné známé fyzikální zákony. Dalším krokem je proměnit teorii v plnohodnotný počítačový model a vymyslet, jak by se teorie dala testovat.
Balázs Endre Szigeti et al, Can rotation solve the Hubble Puzzle?, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (2025). DOI: 10.1093/mnras/staf446
Zdroj: University of Hawaii, Manoa / phys.org, přeloženo / zkráceno
Poznámka PH: Pamatuju si, že s myšlenkou rotujícího vesmíru přišel i Kurt Gödel.
Viz také: Čas jako iluze – výstřední fyzika Kurta Gödela
