(c) Graphicstock

Hvězdný souboj: rudý obr pohltil atmosféru menšího souseda

Jakmile větší hvězda dospěla do vývojové fáze rudého obra, zvětšila se natolik, že obklopila svého méně hmotného hvězdného souputníka.

Astronomové využívající radioteleskop ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, zkoumali podivný oblak plynu, který vznik v důsledku interakce dvojice hvězd. Jedna z nich zvětšila svůj objem takovým způsobem, že obklopila hvězdu druhou, která se následně začala po spirále přibližovat a přinutila svého souseda k odhození vnějších vrstev atmosféry.

Stejně jako lidé i hvězdy se mění s věkem a nakonec zaniknou. U hvězd podobných Slunci tento proces dospěje do fáze, kdy hvězda spotřebuje veškeré dostupné palivo v jádře a nafoukne se do podoby mohutného a jasného rudého obra. Nakonec ztratí své vnější obálky a zbude po ní jen odhalené jádro: horký a hustý pozůstatek označovaný jako bílý trpaslík.

„Hvězdný systém HD101584 je unikátní v tom smyslu, že proces zániku hvězdy byl násilně a dramaticky ukončen v okamžiku, kdy vznikající rudý obr pohltil blízkého málo hmotného hvězdného souputníka,“ říká Hans Olofsson (Chalmers University of Technology, Švédsko) vedoucí výzkumu tohoto podivného objektu, jehož výsledky byly publikovány ve vědeckém časopise Astronomy & Astrophysics.

Díky pozorováním získaným pomocí radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a APEX (Atacama Pathfinder Experiment), který provozuje ESO, nyní vědci vědí, že v systému HD101584 se odehrálo něco jako hvězdný souboj. Jakmile větší hvězda dospěla do vývojové fáze rudého obra, zvětšila se natolik, že obklopila svého méně hmotného hvězdného souputníka. Následkem toho začala menší hvězda po spirále sestupovat blíže k větší souputnici, ke kolizi však nedošlo! Místo toho tento orbitální manévr vyvolal zjasnění mohutnější hvězdy, které odhalilo její jádro a horní vrstvy atmosféry rozptýlilo do okolí.

Členové výzkumného týmu se domnívají, že komplexní struktury v mlhovině obklopující systém HD101584 vznikly jednak díky postupnému přibližování malé hvězdy k rudému obrovi a také prostřednictvím výtrysků (jetů) plynu, které se při tomto procesu zformovaly. Materiál tryskající ve formě jetů pronikal již dříve uvolněnou hmotou a vytvořil v mlhovině prstence a shluky, které jsou v odstínech modré a červené zachyceny na uvedeném snímku.

Pochopení dynamiky tohoto hvězdného souboje astronomům pomůže lépe porozumět závěrečným vývojovým stadiím hvězd podobných Slunci. „V současnosti umíme popsat procesy doprovázející zánik, které jsou společné pro většinu hvězd podobných Slunci, ale nedokážeme přesně vysvětlit proč a jak se to stane. Systém HD101584 nám přináší důležité informace, abychom mohli tento problém vyřešit, protože se v současnosti nachází v krátké přechodné fázi mezi lépe prozkoumanými obdobími vývoje.“ S pomocí detailních snímků HD101584 můžeme propojit rudého obra, kterým hvězda byla v nedávné minulosti, s pozůstatkem, kterým se zanedlouho stane,“ vysvětluje spoluautorka práce Sofia Ramstedt (Uppsala University, Švédsko).

Spoluautorka práce Elizabeth Humphreys (ESO, Chile) zdůrazňuje, že teleskopy ALMA a APEX pracující v oblasti pouště Atacama v Chile sehrály klíčovou roli a umožnily vědcům zkoumat fyzikální i chemické procesy v nitru oblaku doslova ‚v akci‘. A dodává: „Tento působivý záběr okolí hvězdného systému HD101584 by nebylo možné získat bez mimořádné citlivosti a úhlového rozlišení, které ALMA poskytuje.“

I když současná technika umožňuje zkoumat komplexní mlhovinu obklopující tento systém, složky dvojhvězdy leží příliš blízko sebe a jsou daleko od nás na to, aby bylo možné je rozlišit. Ale jak říká Hans Olofsson: „Obří teleskop ELT, který ESO buduje v Chilské poušti Atacama, umožní spatřit samotné srdce tohoto objektu.“ Astronomům tak přinese ještě detailnější pohled na probíhající hvězdný souboj.

Výzkum byl prezentován v článku, který byl zveřejněn ve vědeckém časopise Astronomy & Astrophysics.

tisková zpráva Evropské jižní observatoře 2020/2

Když antibiotika nestačí: objev českých vědců zrychlí fágovou terapii

Příslušná technika, Ramanova pinzeta, vznikla spojením optické pinzety a Ramanovy spektroskopie. Vědci z Ústavu přístrojové …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close