Sinice. Pixabay License. Volné pro komerční užití

Hydrobiologové sledují vývoj vznikajících severočeských jezer

Průhledná, čistá voda a husté koberce řas na dně – tak nyní vypadají příbřežní zóny nových umělých jezer v severních Čechách, vzniklých zatopením jam po ukončení těžby hnědého uhlí. Hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) podrobně sledují, jak se tu mění kvalita vody a jak se vyvíjí zdejší, nedávno vzniklé ekosystémy. V nové studii, která vyšla v odborném časopise Frontiers in Microbiology, se zaměřili na to, jak společenstvo řas a bakterií, přisedlých na dně, přijímá z vody fosfor.

Fosfor je prvek, který je důležitý pro růst rostlin na souši a stejně tak i rostlin, řas a bakterií ve sladké vodě. Množství fosforu ve vodě má významný vliv na kvalitu vody v jezeře – zjednodušeně se dá říct, že čím méně fosforu ve vodě je, tím je voda čistší. Pokud je fosforu v ekosystému velmi málo, výhodu má ten organismus, který ho dokáže z vody přijmout nejrychleji. Takový organismus ho poté může využít pro svůj růst. Pro porozumění koloběhu fosforu ve vodě je velmi důležité odhalit klíčové mikroorganismy, které se na příjmu fosforu z vody podílejí. Dobře prostudovaný je příjem fosforu u fytoplanktonu, tj. společenstva řas a sinic plující ve volné vodě. Nicméně v ekosystémech tří sledovaných severočeských jezer Milada, Medard a Most, která jsou na fosfor velmi chudá, se nyní vyskytuje pouze málo fytoplanktonu. Naopak zde převládá perifyton (tj. komunita řas a bakterií přisedlých na dně), který svými hustými koberci pokrývá dno břehů zpevněných kameny, které sem byly navezeny při rekultivaci těchto bývalých těžebních jam. A právě perifyton může hrát u odčerpávání fosforu z vody nezanedbatelnou roli. Schopnost perifytonu přijímat fosfor z vody však dosud nebyla podrobně prozkoumána.

Ve své studii vědci z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR vypracovali novou metodiku k analýze schopnosti perifytonu přijímat fosfor z vody a sledovali tyto mikroorganismy ve všech třech výše zmiňovaných jezerech v průběhu roku 2019. Výsledky ukazují, že čím méně je fosforu ve vodě, tím hůře ho přisedlé organismy přijímají. „Je to v rozporu s tím, co jsme očekávali. Předpokládali jsme, že perifyton bude mít vzhledem ke své množstevní převaze nad fytoplanktonem v ekosystému kompetiční výhodu v soutěži o příjem fosforu z vody. To se ale nepotvrdilo,“ říká hlavní autorka studie Eliška Konopáčová. Naopak se ukázalo, že lepší schopnost přijímat fosfor z vody, když jeho množství klesá, mají mikroorganismy (převážně řasy a bakterie) ve volné vodě. Vědci ve své studii navrhli několik faktorů, které by mohly v tomto protichůdném chování hrát roli.

Výsledky studie přinášejí významné poznatky o tom, jak se chovají nově vznikající ekosystémy umělých jezer, a mohou poskytnout důležitá vodítka pro podobné rekultivace oblastí po těžbě hnědého uhlí.

Konopáčová E, Nedoma J, Čapková K, Čapek P, Znachor P, Pouzar M, Říha M a Řeháková K (2021) Low Specific Phosphorus Uptake Affinity of Epilithon in Three Oligo- to Mesotrophic Post-mining Lakes. Front. Microbiol. 12:735498. doi: 10.3389/fmicb.2021.735498

https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fmicb.2021.735498/full

oznámení Biologického centra AV ČR

Mléko ze zkumavky, vesmírné čerpadlo a speciální gel na zadržování vody v půdě

Soutěž těch nejzajímavějších českých vědecko-výzkumných projektů pomůže vítězům převést svoje nápady do praxe. Cílem akce …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close