Jsou velké zhruba jako Austrálie a zamořují tři největší oceány světa. Na fenomén odpadkových skvrn se zaměřili vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Odborníci aktuálně řeší, jak v těchto skvrnách efektivně likvidovat nežádoucí plasty a mikroplasty. Využít chtějí speciální sinice, které by ve vodě mohly plasty požírat. „Odpadkové …
více »Nanotrubičky zabudované do buněk bakterií mohou fungovat jako solární články
Nanotrubičky se do savčích buněk již vkládají málem rutinně, v případě bakterií je to ovšem problém. Tyto buňky jsou mnohem menší a navíc nedisponují takovými mechanismy, jako je endocytóza (jeden ze způsobů pohlcování materiálu z vnějšího prostředí). Ardemis Boghossian a její kolegové nicméně nyní překážky překonali, což má podle nové …
více »Jihočeští vědci pomohli odhalit strukturu fotosystému sinic
Spolupráce vědců z Michigan State University, University of California Berkeley, Lawrence Berkeley National Laboratory, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Biologického centra AV ČR vedla k významnému objevu v oblasti fotosyntézy. Studie, na níž se podíleli také Tomáš Polívka a David Bína z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Biologického …
více »Sinice s bakteriálním genem dokážou vyrábět ethylen
Ethylen (ethen, etylén) představuje klíčovou surovinu pro výrobu plastů. Je obsažen v zemním plynu, vyrábí se krakováním ropy. Kdybychom ho dokázali ale produkovat fotosyntézou, navíc bychom tím odstraňovali oxid uhličitý (a řekněme, že až se by ethylen nakonec nějak rozložil/spálil, celý proces by byl z hlediska uhlíkové bilance neutrální). Zařídit, …
více »Město ze sinic funguje jako elektrárna
Sinice jako typ (klasicky kyslíkově) fotosyntetizujících bakterií jsou jedním z nejstarších a nejrozšířenějších organismů. Již několik desetiletí vědci zkoušejí postavit systémy solární energetiky na jejich základě. Syntéza organických látek probíhá při fotosyntéze mnohastupňovým procesem spolu s přesuny elektronů. Myšlenka část těchto elektronů sinicím krást je nasnadě (navíc proces přeměny energie …
více »Hydrobiologové sledují vývoj vznikajících severočeských jezer
Průhledná, čistá voda a husté koberce řas na dně – tak nyní vypadají příbřežní zóny nových umělých jezer v severních Čechách, vzniklých zatopením jam po ukončení těžby hnědého uhlí. Hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) podrobně sledují, jak se tu mění kvalita vody a jak se …
více »Vznik komplexního života na Zemi může souviset s délkou dne
Komplexní život na Zemi vznikl s mitochondriemi a kyslíkem, jenže vše může být ještě komplikovanější a záviset kupodivu třeba i na tom, jak se prodlužovala délka pozemského dne. První fotosyntetizující organismy se mohly objevit už před 4 nebo 3,5 miliardami let, před 3,5 miliardami podle všeho již existovala i fotosyntéza …
více »Fotosyntéza živých mutantních sinic může produkovat i vodík
Podařilo se vyrábět vodík a přitom zachovat i fixaci oxidu uhličitého, kterou fotoautotrofní buňka potřebuje sama. Sluneční energii lze zachycovat a převádět na další formy různě. Můžeme takto získat elektrický proud, rozkládat vodu na vodík a kyslík nebo syntetizovat na energii bohaté organické látky. Jednotlivé přeměny se samozřejmě různě kombinují, …
více »Grafen, sinice, houby a 3D tisk – co z toho může vzejít?
Sinice mohou sloužit jako zdroj elektrické energie („umí vyrábět elektřinu“), v technologických aplikacích je s nimi ale problém, protože není lehké zajistit jejich životaschopnost. Nová studie vědců ze Stevens Institute of Technology publikovaná v Nano Letters proto sinice kombinuje s dalšími organismy i technikami, využívá současně grafen, 3D tisk a …
více »Objev fotosyntézy za hranicí viditelného světla
Standardní a všudypřítomná fotosyntéza kyslíkového typu, která je vlastní sinicím a jejich prostřednictvím i všem rostlinám a dalším eukaryotním organismům, je už poměrně dobře známá. Klíčovou roli při této fotosyntéze hraje zelený pigment chlorofyl a, který v průběhu fotosyntézy absorbuje energii světelného záření a používá ji k syntéze cukrů. Doposud …
více »