Zdroj: Pixabay, Pixabay License. Volné pro komerční užití

Informace o evoluci dobře zachovávají proteiny z fosilní zubní skloviny

Genetikům se podařilo extrahovat komplexní biologické markery z 1,77 milionu let starého zubu nosorožce. Dosavadní rekord pro samotná genetická data je mnohem nižší, 700 tisíc let. U předků člověka pokrývají genetická data pouze posledních 400 tisíc let a mimo nálezy z permafrostu se nikdy nepodařilo přečíst genetickou informaci starší než 500 000 let. Naopak kolagen nebo jiné proteiny jsou v některých případech podstatně trvanlivější než DNA.
Nové výsledky vědců z University of Cambridge a Kodaňské univerzity byly publikovány v Nature. Ze zubní skloviny vymřelého nosorožce rodu Stephanorhinus se pomocí hmotnostní spektrometrie získala data o složení řady bílkovin – proteom. Fosílie přitom pocházela z gruzínského Dmanisi, které je známé hlavně jako naleziště zástupců rodu Homo (označení Homo georgicus je pokládáno za sporné) z doby před 1,8 miliony lety.
Autoři výzkumu tvrdí, že ze zubní skloviny lze získat více informací než ze samotného kolagenu, dosud používaného ve výzkumech tohoto typu, protože sklovina obsahuje celou řadu různých bílkovin. Nová data proto zpřesňují naše znalosti o fylogenetických vztazích mezi různými skupinami nosorožců (např. vyhynulý rod pleistocénních nosorožců Stephanorhinus je zřejmě parafyletický atd.). Zubní sklovina je přitom velmi trvanlivá a patří k vůbec nejčastějším typům dochovaných fosilií, takže celý postup by mohl mít rozsáhlé využití.

Early Pleistocene enamel proteome from Dmanisi resolves Stephanorhinus phylogeny, Nature (2019). DOI: 10.1038/s41586-019-1555-y , https://nature.com/articles/s41586-019-1555-y
Zdroj: University of Cambridge/Phys.org a další

Poznámka: Ad nejstarší dochované proteiny – viz i studie o tom, že bílkoviny tyrannosaura mají blízko dnešní slepici apod.; na druhé straně byly tyto cca 10 let staré výsledky mezitím zase zpochybněny, i když aktuálně zřejmě poslední slovo měli zastánci názoru, že měkké tkáně tyrannosaura se dochovat mohly (Scientific Reports, https://doi.org/10.1038/s41598-019-51680-1). Každopádně využitelnost těchto starých proteinů pro rekonstrukce fylogeneze/evoluce je i tak sporná.

Antihmota v kosmickém záření znovu otevírá otázku temné hmoty v podobě části WIMP

Částice WIMP (Weakly Interacting Massive Particles) představují jednoho z kandidátů na temnou hmotu. Podle nové …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *