Sciencemag.cz
Doporučujeme
Klíčové technologie jako vedlejší produkty? Náhoda vs. zákonitost vývoje. Genialita vs. drobná práce.
I když mezi námi jistě chodí geniální vynálezci a mnozí z nich jsou (a jiní v minulosti byli) nedocenění, civilizace jim zase za tolik nevděčí, uvádí alespoň Matt Ridley, jehož jinak známe spíše jako popularizátora biologie (Původ ctnosti, Genom…).
Ridley zastává názor, že větší roli než vynález hrají inovace – tedy odlaďování něčeho již existujícího, drobná práce, jejíž jednotlivé vrstvy se kupí na sebe. U inovací většinou nepředpokládáme, že by byly dílem osamělých géniů, ale jsou v nějakém ohledu (za dané situace) snad až zákonité a nutné. Jinak řečeno, technologický pokrok alespoň dle Ridleyho zase tak nezávisí na konkrétních jedincích. (PH: Mimochodem, Matt Ridley v jiné své knize nadhazuje, že toto může platit i pro umělecká díla, zkouší to dokládat na Harry Potterovi.)
A z druhé strany – mnoho vynálezů se do praxe neprosadí prostě proto, že jsou nějak „příliš geniální“, až moc složité. Nikdo je pak nedotáhne do konce; dopad má samotný vynález nebo myšlenka pouze tehdy, pokud z ní někdo dokáže vytvořit funkční a cenově dostupnou technologii.
„Znovu a znovu se ukazovalo, že tím nejdůležitějším prvkem v dějinách inovace jsou lidé, kteří dokázali produkt zlevnit a zjednodušit. Nečekaný úspěch mobilních telefonů v 90. letech, který předvídal málokdo, nezpůsobil nějaký konkrétní fyzikální nebo technologický pokrok, nýbrž rychlý pokles ceny,“ uvádí doslova Ridley.
Svět se nemění tím, že se objeví princip nové technologie. Pokud dostatečně nezlevní, nerozšíří se a jde vlastně jen o hračku. Kdo má dost peněz, nepotřebuje žárovku ani elektřinu, stačí mu (drahé a nepříliš praktické) svíčky či všemožné lampy – a služebnictvo, které se o ně stará.
To, že inovace jsou v nějakém ohledu zákonité a nezávisející na konkrétních lidech, má dokazovat i to, že jde často o vedlejší produkt. Někdo chtěl vymyslet věc X, ale další vývoj (lidé, neviditelná ruka trhu…) z ní udělal věc Y. Ridley z toho ovšem nevyvozuje, že svět je náhodný a mohl by se ubírat jinam, ale naopak to, že situace byla zralá na věc Y, a ta se proto objevila (mohla dejme tomu vzniknout i z věci Z, s níž by přišel někdo úplně jiný atd.). Yahoo, Google, Instagram, Twitter, to vše bylo původně zamýšleno jinak. Chemikové a materiáloví vědci také původně pátrali po něčem jiném, když objevili teflon nebo kevlar (a zase – významnější než samotný objev bylo to, že někdo věc zlevnil, uvedl do praxe, propojil s dalšími procesy).
Ale samozřejmě ne každý to musí vidět stejně jako Matt Ridley (nebo třeba někdo může souhlasit rámcově, ale s výjimkou „pár opravdových géniů, bez nichž by opravdu vše bylo jinak“ atp.; nebo to může fungovat různě v různých dobách, různých kulturách apod.).
Zdroj: Matt Ridley: Odkud se berou inovace, Argo a Dokořán 2022
Nesouhladím s panem Ridleyem;
inovace důležité jsou pro obchod, ale zásadní roli hrají vynálezy, ty nás posoivají do nové úrovně. Poslední vynálezy byly polovodiče a laser. Posledních minimálně 50 let jsme z hlediska vynálezů neplodná společnost.
mozna bychom mohli uznat i neco z biotechnologii aspol.? sekvenovani, klonovani, crispr…
Vážený pane Housere,
ano, v těchto oborech se udělaly velké nové věci, které mají potenciál.
Jsem spíše technik, bohužel biologie je pro mne ne tolik známou.