Sciencemag.cz
Doporučujeme
Primáti včetně člověka mají větší mozek než většina ostatních savců, ale proč? Jedna z hypotéz tvrdí, že inteligence umožňuje efektivnější nalézání potravy (především ovoce – „fruit-diet theory“). Ovoce je kaloricky cenný zdroj, ale bývá rozmístěno nepravidelně, poněkud „nepředvídatelně“. Živit se ovocem by mělo vyžadovat větší inteligenci než třeba spásat trávu; je například třeba si pamatovat, kdy které ovoce dozrává. Dřívější studie opravdu prokázaly korelaci mezi velikostí mozku a podílem ovoce ve stravě.
Vědci nyní tuto hypotézu otestovali, když primáty postavili proti savcům s menšími mozky.
Výzkumníci z Max Planck Institute of Animal Behavior a Smithsonian Institute of Tropical Research na nyní základě nově provedeného výzkumu celou teorii zpochybňují. Vědci použili snímkování dronem, sledování zvířat pomocí GPS a analýzu chování, aby otestovali, jak čtyři druhy savců živících se ovocem řeší hledání potravy v panamském deštném pralese. Primáti v přírodě překonávají často velké vzdálenosti, proto je problém udělat takový experiment v laboratoři (a proto dosud nebyl proveden).
Nyní se sledování realizovalo na ostrově Barro Colorado v Panamě, kde jsou „ovocožraví“ savci asi po 3 měsíce v roce nuceni živit se jediným druhem ovoce, plody stromu Dipteryx oleifera. Proto všechny druhy vlastně řešily stejný úkol (jinak mají rozdílné preference) a jejich výsledky se daly porovnávat.
Tým zmapoval pomocí dronů polohu všech stromů Dipteryx na ostrově Barro Colorado (podle jejich typicky růžových květů). Pak sledovali 2 druhy primátů s velkým mozek (chápany a malpy kapucínské) a dva druhy savců s menším mozkem (nosál bělohubý a kynkažu, šelma příbuzná mývalům).
Autoři studie vypočítali efektivitu trasy jako podíl denního času stráveného u stromů Dipteryx a uražené vzdálenosti. Podle hypotézy o ovocné dietě by měli primáti s velkým mozkem vykazovat větší efektivitu trasy.
A závěr? „Nenašli jsme žádný důkaz, že by zvířata s větším mozkem činila chytřejší rozhodnutí při hledání potravy,“ říká hlavní autorka výzkumu Meg Crofoot. „Pokud větší mozky dělají zvířata chytřejšími, pak tuto inteligenci nevyužívají k efektivnějšímu směrování k ovocným stromům v tomto tropickém deštném pralese.“
Proč se tedy u některých druhů zvětšila velikost mozku? To už daná studie neřeší, ale jak autoři dodávají, větší mozky mohou – například – souviset s používáním nástrojů, kulturou nebo složitostí života v sociální skupině.
Smarter foragers do not forage smarter: A test of the diet hypothesis for brain expansion, Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences (2024). DOI: 10.1098/rspb.2024.0138. https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspb.2024.0138
Zdroj: Max Planck Society / Phys.org
Poznámky PH:
Zase bych tyto výsledky nepřeceňoval, třeba v prostředí, kde bude zrovna různě dozrávat více druhů ovoce, bude většímu mozku odpovídat vyšší efektivita.
A ad výše zjištěné korelace – může být, že ovoce je „podmínkou nutnou, nikoliv postačující“ pro inteligenci býložravců? (Ale kdoví, on přece takový slon, živící se převážně trávou a listím, také určitě není žádný blbec.)
