Sciencemag.cz
Doporučujeme
Primáti včetně člověka mají větší mozek než většina ostatních savců, ale proč? Jedna z hypotéz tvrdí, že inteligence umožňuje efektivnější nalézání potravy (především ovoce – „fruit-diet theory“). Ovoce je kaloricky cenný zdroj, ale bývá rozmístěno nepravidelně, poněkud „nepředvídatelně“. Živit se ovocem by mělo vyžadovat větší inteligenci než třeba spásat trávu; je například třeba si pamatovat, kdy které ovoce dozrává. Dřívější studie opravdu prokázaly korelaci mezi velikostí mozku a podílem ovoce ve stravě.
Vědci nyní tuto hypotézu otestovali, když primáty postavili proti savcům s menšími mozky.
Výzkumníci z Max Planck Institute of Animal Behavior a Smithsonian Institute of Tropical Research na nyní základě nově provedeného výzkumu celou teorii zpochybňují. Vědci použili snímkování dronem, sledování zvířat pomocí GPS a analýzu chování, aby otestovali, jak čtyři druhy savců živících se ovocem řeší hledání potravy v panamském deštném pralese. Primáti v přírodě překonávají často velké vzdálenosti, proto je problém udělat takový experiment v laboratoři (a proto dosud nebyl proveden).
Nyní se sledování realizovalo na ostrově Barro Colorado v Panamě, kde jsou „ovocožraví“ savci asi po 3 měsíce v roce nuceni živit se jediným druhem ovoce, plody stromu Dipteryx oleifera. Proto všechny druhy vlastně řešily stejný úkol (jinak mají rozdílné preference) a jejich výsledky se daly porovnávat.
Tým zmapoval pomocí dronů polohu všech stromů Dipteryx na ostrově Barro Colorado (podle jejich typicky růžových květů). Pak sledovali 2 druhy primátů s velkým mozek (chápany a malpy kapucínské) a dva druhy savců s menším mozkem (nosál bělohubý a kynkažu, šelma příbuzná mývalům).
Autoři studie vypočítali efektivitu trasy jako podíl denního času stráveného u stromů Dipteryx a uražené vzdálenosti. Podle hypotézy o ovocné dietě by měli primáti s velkým mozkem vykazovat větší efektivitu trasy.
A závěr? „Nenašli jsme žádný důkaz, že by zvířata s větším mozkem činila chytřejší rozhodnutí při hledání potravy,“ říká hlavní autorka výzkumu Meg Crofoot. „Pokud větší mozky dělají zvířata chytřejšími, pak tuto inteligenci nevyužívají k efektivnějšímu směrování k ovocným stromům v tomto tropickém deštném pralese.“
Proč se tedy u některých druhů zvětšila velikost mozku? To už daná studie neřeší, ale jak autoři dodávají, větší mozky mohou – například – souviset s používáním nástrojů, kulturou nebo složitostí života v sociální skupině.
Smarter foragers do not forage smarter: A test of the diet hypothesis for brain expansion, Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences (2024). DOI: 10.1098/rspb.2024.0138. https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspb.2024.0138
Zdroj: Max Planck Society / Phys.org
Poznámky PH:
Zase bych tyto výsledky nepřeceňoval, třeba v prostředí, kde bude zrovna různě dozrávat více druhů ovoce, bude většímu mozku odpovídat vyšší efektivita.
A ad výše zjištěné korelace – může být, že ovoce je „podmínkou nutnou, nikoliv postačující“ pro inteligenci býložravců? (Ale kdoví, on přece takový slon, živící se převážně trávou a listím, také určitě není žádný blbec.)
Býložravci jedí nezanedbatelné množství hmyzu. Také byl pozorován kůň který nepohrdnul ani malou kačenou, která se pod něj zatoulala. (Což neukazuje, že se kůň živí kačenami:-) Ale že obezřetnosti v úvahách je třeba.
A nebo sběr ovoce není to jediné, podle čeho se rozhodují. Stačí doslova jediná další proměnná, a závěry studie jsou f perd###.