(c) Graphicstock

Intenzivnější zemědělství uškodí přírodě méně než rozšiřování polí

Růst celosvětové zemědělské produkce, který souvisí se zvyšující se spotřebou potravin a zemědělských komodit, se neobjede bez negativního dopadu na biologickou rozmanitost v zemědělských oblastech. Menší následky na biodiverzitu přitom bude mít intenzivnější využívání už existujících pěstebních ploch než jejich další rozšiřování na úkor okolní přírody. Vyplývá to ze studie dopadů obou strategií na potravinovou bezpečnost a biologickou rozmanitost v kontextu globálních zemědělských trhů, na které se podíleli vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a třech výzkumných institucí v Německu. Studie byla publikována v časopise Nature Communications.

Badatelé ve své studii určili oblasti světa, v nichž je v příštím desetiletí výhodné zvýšit zemědělskou produkci rozšířením nebo intenzivnějším využíváním orné půdy. Poté podrobně modelovali, jaké dopady by každá z těchto strategií měla na biodiverzitu, tedy na rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích, i na globální zemědělské trhy.

„Naše výsledky ukazují, že při stejném navýšení produkce potravin je dopad expanze zemědělské půdy na biodiverzitu mnohonásobně větší než dopad intenzifikační strategie. Je to proto, že rozšiřování orné půdy lze očekávat v regionech s nejvyšší biologickou rozmanitostí, zejména ve Střední a Jižní Americe,“ uvedl Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zároveň ale podotkl, že výrazná intenzifikace zemědělství na stávající orné půdě představuje hrozbu pro biologickou rozmanitost zejména v subsaharské Africe.

Zemědělství je podle vědců jedním z hlavních faktorů způsobujících úbytek biologické rozmanitosti na celém světě. „Zvýšení produkce je téměř vždy dosaženo na úkor biologické rozmanitosti. Ale kde produkce stoupá a zda je to v důsledku intenzifikace nebo expanze orné půdy, je velký rozdíl,“ řekl Florian Zabel z katedry geografie a dálkového průzkumu Země na Univerzitě Ludwiga Maximiliana v Mnichově.

I když je biologická rozmanitost ohrožena především v regionech s vyšší produkcí potravin, studie naznačuje, že všechny části světa – včetně těch, v nichž bude růst jen mírný – by těžily z poklesu cen potravin. Zlevňování potravin bude způsobeno růstem globální zemědělské produkce. „Toto zjištění má potenciálně závažné důsledky, protože naznačuje, že zatímco všechny regiony, a to včetně Severní Ameriky a Evropské unie, by profitovaly z propadu cen potravin, hrozba pro biologickou rozmanitost je největší v rozvojových zemích v tropických oblastech,“ upozornila Ruth Delzeit z Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu.

Autoři studie zároveň předpovídají, že dopady intenzifikace a expanze pěstování zemědělských plodin budou hrát výrazně jinou roli v různých částech světa. Intenzifikační scénář slibuje nejvyšší přínosy v oblasti potravinové bezpečnosti především v Indii a subsaharské Africe. Naproti tomu studie vidí obyvatele zemí Latinské Ameriky, např. Brazílie, jako primární příjemce výhod plynoucích z nižších cen potravin způsobených expanzí zemědělské půdy. Vědci ovšem varovali, že v tomto regionu rozšiřování orné půdy na úkor přírodních stanovišť představuje obzvláště závažnou hrozbu pro volně žijící druhy.

Studie také poukázala na to, že většina oblastí s vysokou biodiverzitou, které jsou v následujících letech vhodné pro rozvoj a intenzifikaci zemědělství, není v současné době chráněna. „Doporučujeme proto vytvořit globální mechanismy, které uznají krajinu a půdu jako omezený přírodní zdroj. Nová opatření by se měla spíše soustředit na ochranu biologické rozmanitosti v člověkem využívaných oblastech než být zaměřena pouze na nedotčené přírodní rezervace,“ dodal profesor Ralf Seppelt z Helmholtzova centra pro environmentální výzkum v Lipsku. Podle něj je to jediný možný způsob, jak dosáhnout rovnováhy mezi zachováním stávající biologické rozmanitosti a navyšováním celosvětové zemědělské produkce.

tisková zpráva Univerzity Palackého v Olomouci

Anatomie kosmického racka

Přehlídkový dalekohled ESO/VST zachytil detaily mlhoviny Sharpless 2-296. Působivá kolekce slabých, ale barevných kosmických objektů …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close