Debaty pivařů na téma láhev vs. plechovka jsou nekonečné, i když samozřejmě řada analýz už v tomto ohledu byla provedena. Jak teď ale upozornili autoři nové studie, vesměs se tato porovnání týkala klasických piv typu ležáku. Nyní došlo na pivo IPA a pivo jantarového (poznámka: to bude nejspíš něco jako řezané). Ještě pro úplnost: lahve použité ve studii měly hnědou barvu (to byl kdysi další spor, hnědá vs. zelená, ten snad ale má rozhodnutí ve prospěch hnědé celkem jednoznačně, tedy alespoň pokud jde o biochemii piva).
Hliníkové plechovky a láhve jantarového piva a IPA byly měsíc chlazeny a poté pět měsíců uchovávány při pokojové teplotě. Každé dva týdny výzkumníci analyzovali metabolity v nově otevřených nádobách. Během této doby se koncentrace některých chemických sloučenin v jantarovém pivu – včetně aminokyselin a esterů – výrazně lišila v závislosti na tom, zda šlo o lahev nebo plechovku. IPA však byla na typ obalu mnohem méně citlivá, pravděpodobně kvůli vyšší koncentraci polyfenolů z chmele. Tyto sloučeniny nejenže zabraňují oxidaci, ale také se vážou na proteiny, a tak je udržují v pivu, místo aby proteiny rozkládaly a také se lepily na vnitřek obalu (ať už samotné proteiny nebo už aminokyseliny). Protože piva typu IPA typicky obsahují také více alkoholu, je možné, že zpomalení metabolických změn v plechovce způsobuje i samotný alkohol.
Při rozhodování mezi různými obaly by tak pivovary mohly zohledňovat i to, o jaký typ piva se jedná.
Kathryn Fromuth et al, Characterizing the Impact of Package Type on Beer Stability, ACS Food Science & Technology (2023). DOI: 10.1021/acsfoodscitech.2c00351
Zdroj: American Chemical Society
Poznámka PH: Supermarketová piva IPA od velkých pivovarů jsou u nás prakticky výhradně v lahvích. To asi souvisí s tím, že relativně vyšší cenu za tento styl by si zákazníci nechtěli „kazit“ plechovkou (bez ohledu na skutečnost by měli pivo v plechu za méně kvalitní). Nebo si to alespoň říkají výrobci.