Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain
Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Jak dlouho může trvat rok na planetě Devět?

Je to přes půl roku, co astronomové oznámili, že v dalekých končinách Sluneční soustavy se možná nachází další velká planeta. Co je nového?

Hledání planety Devět samozřejmě pokračuje, ale komplikuje ho fakt, že nevíme, kde se přesně nachází… tedy pokud existuje. Na druhou stranu lze určitými postupy omezit její dráhu. Častým argumentem odpůrců planety Devět je fakt, že ji nenašly žádné přehlídky – například družice WISE. Zastánci ale právě to používají jako vodítko k tomu, že Devítka bude nyní někde okolo afélia a tedy nejdále od Slunce.

Na možnou existenci planety Devět ukazují dráhy některých těles za Neptunem, které vykazují určité dráhové anomálie. Mike Brown a Konstantin Batygin uveřejnili na začátku roku studii, podle níž je příčinou gravitační vliv planety Devět.

Renu Malhotra a jeho kolegové si povšimli dalšího možného gravitačního vlivu planety Devět. Ve Sluneční soustavě ale také u exoplanet můžeme pozorovat něco, čemu se říká rezonance. Jedná se o situaci, kdy gravitační interakce dají tělesům přesný řád – oběžné doby dvou a více těles jsou v poměru celých kladných čísel.

Rezonanci vidíme třeba u některých Jupiterových měsíců nebo v poněkud větší podobě v systému Kepler-223.

Podle nové a nutno říct, že dosti odvážné studie existují tělesa Kuiperova pásu, která jsou v rezonancí s planetou Devět. Konkrétně:

Oběžná doba Sedny je v poměru 3:2
Oběžná doba 2010 GB174 v poměru 5:2
Oběžná doba 2004 VN112 v poměru 3:1
Oběžná doba 2012 VP113 v poměru 4:1

Malhotra a jeho kolegové na základě těchto možných rezonancí upřesnili parametry planety Devět. Její oběžná doba by měla být 17 117 let a velká poloosa dráhy 665 AU.

Nezahálí ale ani Mike Brown a Konstantin Batygin. Podle jejich nových simulací leží perihelium někde mezi 150 až 350 AU, hlavní poloosa mezi 380 a 980 AU a hmotnost planety Devět by měla být 5 až 20 Zemí.

Mohlo by se tedy jednat o planetu podobnou Neptunu (hmotnost 17 Zemí) nebo spíše o typ planety, který známe ze světa exoplanet – tzv. super-zemi.

autor: Petr Kubala
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno

Thomsonův jev závisí na směru magnetického pole

Na japonském National Institute for Materials Science (NIMS) se podařilo přímo pozorovat anizotropní magnetický Thomsonův …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close