Nanopěna z palladia by se mohla využít k ukládání vodíku i všude tam, kde se hodí nasadit materiály s velmi nízkou hustotou. Novinkou je také výrazné zjednodušení výroby těchto materiálů.
Techniku navrhli výzkumníci z University of California, výsledky byly publikovány v Chemistry of Materials. Kovové pěny se speciální strukturou v nanoměřítku bývají porézní a lehké jako korek, současně ale mnohem pevnější. Kovy zde představují konkurenci třeba pro grafen nebo uhlíkové nanotrubičky, tedy další syntetické materiály s obdobnými charakteristikami.
Speciálně pěna z palladia by podle nového výzkumu mohla být využitelná i pro uchovávání vodíku. Hlavní autor studie Kai Liu uvádí, že až dosud bylo použití kovových pěn v průmyslovém měřítku problematické. Výrobní postupy nejsou odladěné a např. kontaminace nečistotami negativně ovlivňuje stabilitu výsledného materiálu. Výroba také často vyžadovala vysoké teploty a tlaky, materiály byly tedy drahé.
Nová technika využívá „mokrou cestu“ a kromě palladia by se mohla dát použít i pro další kovy. Začíná se s palladiovými nanodrátky, jejich suspenze s vodou se vystaví ultrazvuku. Vzniklá kaše se pak ponoří do tekutého dusíku, čímž vznikne směs drátků v ledu. Led se pak odpaří ve vakuu a zůstane příslušná porézní palladiová „kostra“, která je za běžných teplot dále stabilní. Materiál má pak hustotu asi tisícinu běžného palladia (12 kg/dm krychlový, čili pěna je pak asi stokrát lehčí než voda). Vlastnosti pro ukládání vodíku jsou rovněž výhodné – velká absorpční schopnost a současně dostatečná rychlost pohlcování/uvolňování.
Zdroj: Phys.org
Dobry den. Cchem sa dozvediet viac o kovovej pene. Beihai Kompositne Meterialy je daleko. Hlavne my ide o moznost naplnenia kovoveho obalu s pridanim tlacneho plynu a umoznit pouzivat takto pripravenu kovovu penu pre „domace“ pouzitie. Ste uz tak daleko ako PU pena ,farby a pod.?
Dakujem za odpoved!