Sciencemag.cz
Doporučujeme
Sysel obecný dnes patří mezi nejohroženější savce české přírody. Zatímco ještě v polovině 20. století byl na mnoha místech běžný, dnes přežívá pouze v malých a izolovaných koloniích. Změny v zemědělské krajině, úbytek vhodných travnatých stanovišť i intenzivní hospodaření vedly k dramatickému poklesu jeho populací. Proto byl v České republice zaveden Záchranný program sysla obecného a ochranáři i vědci hledají způsoby, jak jeho populace stabilizovat a posílit. Výzkumu tohoto druhu se dlouhodobě věnuje také zooložka Irena Schneiderová z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Důležitou roli v ochraně tohoto druhu hrají i chovy v kontrolovaných podmínkách (jakýchsi polopřirozených výbězích), které mohou sloužit jako zdroj zvířat pro zakládání či posilování volně žijících populací. Aby ale takové programy fungovaly, je potřeba dobře rozumět tomu, jak různé podmínky prostředí ovlivňují zdraví a reprodukci zvířat a jaká zvířata jsou pro zakládání nových populací nejvhodnější. „Chovy zvířat pro vypouštění do volné přírody musí být dlouhodobě udržitelné. Naší prioritou také je, aby byla vypouštěna zvířata s nejlepšími předpoklady pro úspěšný život v přirozeném prostředí,“ přibližuje Irena Schneiderová.
Právě na to se zaměřil tým zoologů vedený Irenou Schneiderovou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V nové studii vědci porovnali více než deset let shromažďovaná data ze dvou typů populací v pražské zoologické zahradě – z kolonie syslů chovaných v polopřirozených podmínkách a z volně žijící populace. Zajímalo je především to, jak chov v polopřirozených výbězích (bez ohrožení predátory a s pravidelným přikrmováním) ovlivňuje tělesnou hmotnost zvířat a reprodukční úspěšnost samic.
Výsledky ukázaly, že způsob péče může syslí kolonii významně ovlivnit. V polopřirozených podmínkách byla například mláďata výrazně lehčí, než ve volně žijící populaci a zároveň zde byl vyšší podíl samic, které se vůbec nerozmnožovaly, přestože měly poměrně vysokou tělesnou hmotnost. „Přikrmování sice umožňuje, aby v koloniích žilo více jedinců na menším prostoru, ale zároveň může zvyšovat sociální stres,“ vysvětluje Irena Schneiderová a dodává „Pokud jsou zvířata dokrmována velkými kusy energeticky bohaté potravy – například jablky, mrkví nebo řepou – mohou si je dominantní jedinci snadno přivlastnit. To pak může zhoršovat přístup k potravě pro ostatní zvířata, zejména pro mláďata.“
Studie zároveň přinesla i některé základní poznatky o životě syslů. Díky dlouhodobému monitoringu trvale označených jedinců se například podařilo zjistit, že samice se ve výběhu dožívají minimálně pěti let, zatímco samci minimálně čtyř let. Ukázalo se také, že v nově založených koloniích může trvat několik let, než se populace začne úspěšně rozmnožovat, což je pro zakládání či posilování volně žijících populací naprosto zásadní poznatek.
Výsledky výzkumu mají praktický význam především pro ochranářské programy. Chov ohrožených druhů v zoologických zahradách nebo polopřirozených podmínkách je dnes běžnou součástí jejich ochrany. Způsob péče o zvířata je ale často založen spíše na zkušenostech jednotlivých chovatelů než na systematicky sbíraných datech. Podle autorů studie je proto zásadní úzká spolupráce mezi zoologickými zahradami a vědeckými institucemi.
Výzkum syslů neprobíhá pouze v pražské zoologické zahradě, ale i ve volné přírodě. Od roku 2021 zkoumá Irena Schneiderová ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny poměrně známou populaci sysla obecného na lokalitě Radouč u Mladé Boleslavi. Zde se, podobně jako v nové studii z pražské zoologické zahrady, dlouhodobě ukazuje, že intenzivní přikrmování zvířat lidmi může populaci výrazně ovlivnit – například vede k vyššímu podílu těžších nerozmnožujících se samic.
Podobné poznatky jsou pro ochranu druhu zásadní. Aby bylo možné sysly úspěšně vracet do přírody nebo posilovat jejich kolonie, je nutné dobře porozumět tomu, jak různé podmínky prostředí – od dostupnosti potravy až po sociální vztahy v kolonii – ovlivňují jejich reprodukci a přežívání.
„Ochrana ohrožených druhů by měla stát na dlouhodobých datech,“ říká Irena Schneiderová. „Čím lépe budeme rozumět tomu, jak se syslí populace chovají v různých podmínkách, tím účinněji je budeme schopni chránit.“
Schneiderová, I., Matoušová, J., Vodička, R., & Matějů, J. (2026). Beyond the enclosure: a decade of monitoring reveals altered traits in a European ground squirrel colony with implications for a recovery program. Wildlife Biology, e01647.
https://nsojournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/wlb3.01647
