Různá plemena psů se od sebe (statisticky) liší i citlivostí k bolesti. Takové tvrzení působí rozumně, co o tom ale skutečně víme a co jen odhadujeme? A odpovídá realitě, co si o tom myslí veterináři? Následující studie zkoumala, nakolik se liší „obecné“ přesvědčení a přesvědčení veterinářů, řekněme tedy odborné.
Margaret Gruen a její kolegové vzali dospělé zdravé psy obou pohlaví z 10 plemen (celkem 149 psů). Podle veterinářů (a mezi těmi prý panovala celkem shoda) měla na bolest být vysoce citlivá následující plemena: čivava, německý ovčák, maltézský psík, sibiřský husky; středně citlivé border kolie, bostonský teriér, jack russell teriér a málo citliví zlatý retrívr, labradorský retrívr a pitbull,
Při měření skutečné citlivosti na bolest se tým inspiroval metodami používanými v klinické medicíně u lidí. Používaly se různé sondy s tlakem a nepříjemnou teplotou a sledovalo se, jak rychle pes ucukne tlapkou.
Laici i veterináři se v hodnocení se skutečností rozcházeli. Podle výsledků např. veterináři správně odhadli, že vysoce citliví na bolest jsou maltézští psíci, ovšem husky už jsou citliví nikoliv hodně, ale středně (což platilo i pro další velká plemena, která mají vyšší toleranci, než jim veterináři přisuzovali).
Studie z North Carolina State University dále uvádí, že naše přesvědčení souvisí s tím, jak psi s lidmi komunikují (dejme tomu: německý ovčák více štěká a husky více kňučí/vyje než celkem tišší retrívři). Záleží také na tom, jak reagují na stres (nebo rovnou strach) jiného typu – neznámé prostředí/neznámí lidé právě např. na veterině. Veterináři proto mnohdy citlivost k bolesti u různých plemen posuzují podle pozorované míry jejich úzkosti, což není totéž.
Je samozřejmě pravda, že pes trpí nejen skutečnou bolestí, ale i strachem, a minimalizovat bychom se měli snažit oboje. Ale možná by různé veterinární postupy měly být i přímo přizpůsobeny plemeni (což je tedy jistě jsou i dnes, ale děje se to kvůli velikosti psa, předpokládané míře rizika pro lidi atd.).
Rachel M. P. Caddiell et al, Pain sensitivity differs between dog breeds but not in the way veterinarians believe, Frontiers in Pain Research (2023). DOI: 10.3389/fpain.2023.1165340
Zdroj: North Carolina State University / Phys.org a další
Poznámky PH:
Navíc budou dvě různé věci samotná citlivost a schopnost/ochota bolest snášet (u psa vycvičeného, na příkaz pána; to ovšem nebyl případ testu s tlapkou, kdy byl pes jen mírně otravován), míra, nakolik se to dává najevo, nakolik je „uzavřený“ (viz výše). „Skutečnou“ bolest by dále mohly měřit zobrazovací techniky mozku, což by možná bylo vůbec nejobjektivnější?
Speciálně si pamatuji zmínku, že hodně citlivý na bolest je bílý švýcarský ovčák.
E-kniha – texty o psech ze Sciencemag.cz sebrané, doplněné a uspořádané.
Psověda: Od domestikace vlka po psy u počítačů. 100 vědeckých studií o psech
Kdy lidé poprvé ochočili vlka? Kolik hraček znáš… Kolik slov se dokážou naučit geniální border kolie? Pozná se pes v zrcadle a má teorii mysli? Psi a matematika. Vnímají psi magnetické pole? Mohli by se dožívat 20 let? Genetické studie i experimenty zkoumající chování. Novinky o psech, které se v posledním desetiletí objevily ve vědeckých článcích. Psí zajímavosti z důvěryhodných zdrojů.
Nová vlna 2022, 150 ns
Naši dva poslení psi jsou basenji, od jiných druhů se liší velkou samostností, nevyžedují pozornost a ignorují novoroční střílení i ostatní oetardy, kterých je až moc.