Sciencemag.cz
Doporučujeme
Psi jsou od své domestikace před tisíciletími šlechtěním přizpůsobeni konkrétním činnostem, jako je pasení, lov nebo hlídání – respektive jsme si to alespoň mysleli. Výsledky nové studie nyní zpochybňují (cca samozřejmý) názor, že některá plemena jsou (i) na základě morfologie lebky od přírody lepší v plnění určitých úkolů. Studie použila pokročilé techniky 3D rekonstrukce k analýze 117 lebek 40 plemen domácích psů a 18 druhů divokých psovitých šelem.
Výzkumníci zjistili, že neexistuje žádný jasný důkaz, že by se u plemen vybraných pro práci se skusem nebo pachem vyvinuly odlišné morfologické znaky, které by tyto schopnosti posilovaly. To má podle autorů studie naznačovat, že lidé šlechtí psy především pro preferované viditelné znaky.
Alespoň co se týče tvaru lebky tato „neposiluje“ schopnosti psů, např. pachové práce nebo obranu („kousání“). Výsledky ukázaly, že domestikovaná plemena psů vykazují výjimečnou rozmanitost ve tvaru lebky, ale mají vysoký překryv mezi částmi lebek, které odpovídají funkčním úkolům. Tudíž konkrétní plemena nejsou pro tyto úkoly morfologicky tak specializovaná, jak se dříve předpokládalo. Například měření síly skusu neprokázala žádné významné rozdíly mezi obranářskými plemeny a těmi, která pro tuto práci nebyla chována. Nepotvrdilo se třeba to, co se často tvrdí – že kousnutí pitbulů je zvlášť nebezpečné kvůli síle stisku jejich čelistí. Stejně tak plemena selektovaná pro pachové práce nevykazovala výrazně zvýšenou morfologii části mozku odpovědné za čich ve srovnání s jinými plemeny. Jedinou skupinou vykazující odlišnou morfologii lebky byla brachycefalická plemena (např. buldočci), která se vyznačují zkráceným čenichem, ale tento znak není vázán na funkční specializaci (ba naopak je pro zvíře zdravotně škodlivý), spíše bude důsledkem selekce na konkrétní estetické preference člověka.
Vědci ovšem současně zjistili, že morfologie lebky domestikovaných plemen psů se značně liší od morfologie divokých psovitých šelem, jako jsou vlci a lišky. Ti mají obvykle prodloužené čenichy v poměru k délce lebky, což je typický rys druhů, které jsou závislé na citlivosti čichu.
Zajímavé ale dále je, že tvary lebek lišek se ovšem celkem překrývají s některými domácími psy, zejména s plemeny teriérů, kteří byli historicky chováni pro hubení škůdců. To snad naznačuje funkční podobnost ve stavbě lebky v důsledku optimalizace pro pronásledování drobné kořisti.
Nicholas Hebdon et al, Dog skull shape challenges assumptions of performance specialization from selective breeding, Science Advances (2025). DOI: 10.1126/sciadv.adq9590
Zdroj: Chapman University / Phys.org
Poznámka PH: No, na základě jedné studie se tak úplně nechce věřit… Třeba rotvajler má speciálně silný stisk, ne? Různá plemena mají různě citlivý čich. Atd. (I když tyto vlastnosti nemusí být na první identifikovatelné z morfologie lebky.)
E-kniha – texty o psech ze Sciencemag.cz sebrané, doplněné a uspořádané.
Psověda: Od domestikace vlka po psy u počítačů. 100 vědeckých studií o psech
Kdy lidé poprvé ochočili vlka? Kolik hraček znáš… Kolik slov se dokážou naučit geniální border kolie? Pozná se pes v zrcadle a má teorii mysli? Psi a matematika. Vnímají psi magnetické pole? Mohli by se dožívat 20 let? Genetické studie i experimenty zkoumající chování. Novinky o psech, které se v posledním desetiletí objevily ve vědeckých článcích. Psí zajímavosti z důvěryhodných zdrojů.
Nová vlna 2022, 150 ns
