Sciencemag.cz
Doporučujeme
Hlavonožci jsou suverénně těmi nejinteligentnějšími bezobratlými, výzkumy jejich schopností nás fascinují, přitom o evoluci chobotnic vlastně nic nevíme.
Hlavonožci jsou ve fosilním záznamu sice bohatě zastoupeni, před vznikem ryb šlo o vrcholové predátory moří ordoviku, z druhohor zase známe hojné amonity a belemnity. To jsou ale všechno hlavonožci se schránkou (podobně jako dnešní loděnka, nejspíš živá fosílie), jejichž fosilizované zbytky nacházíme snadno. Moderní hlavonožci, sépie (oliheň), chobotnice i kalmar (krakatice), mají schránky naopak redukované, až z nich může zbývat pouze kousek kosti v zobáku. Ztrátu schránky celkem logicky dáváme přitom do souvislosti s přechodem k aktivnějšímu stylu života a větší inteligenci, je proto rozčilující, že právě o evoluci těchto změn nevíme de facto nic. Je možné, že redukce schránky přímo probíhala spolu se vznikem jiných obranných technik, jako je vypouštění „inkoustu“.
Vědci z University of Bristol se nyní podívali na evoluci olihní pomocí genetických dat a molekulárních hodin. Porovnáno bylo množství genetických rozdílů mezi jednotlivými druhy, v sekvencích, kde příslušné mutace pokládáme za neutrální a jejich množství tedy odpovídá době, kdy došlo k oddělení větví příslušného „stromečku“.
Studie publikovaná v Proceedings of the Royal Society B tvrdí, že současné olihně a chobotnice vznikly v druhohorách, kdy žil jejich poslední společný předek. Uváděné rozpětí je ovšem značné, 160-100 milionů let, to znamená svrchní juru a spodní křídu. Pozemský svět tehdy ovládali dinosauři (i když samozřejmě dinosauři křídy a jury se od sebe lišili), v mořích se však jednalo o bouřlivé období, kdy probíhaly závody ve zbrojení mezi predátory i kořistí, mezi žraloky, rybami, vodními plazy (delfínovitý ichtyosaurus, „lochneska“ elasmosaurus s dlouhým krkem… podle nové taxonomie se tito vodní plazi neřadí mezi dinosaury) i hlavonožci; a v křídě žily už také vodní želvy chráněné krunýři.
Na okraj jiné otázky k hlavonožcům:
– Proč nepotkáváme dnes krakatice o rozměrech reportovaných z minulosti? Nikdy nežily? Vymřely? Nebo jde o tvory rostoucí celý život, kteří se dnes gigantických rozměrů nedožijí? (Málo potravy ve vylovených oceánech apod.?)
– Co doklady o tom, jak dnes chobotnice používají nástroje i ve volné přírodě? Jen se to dříve tolik nezkoumalo, nebo to nedělaly? Snad to souvisí s množstvím různých odpadků v oceánech, kdy např. kusy plastu či skleněných lahví padnou chobotnicím dobře do chapadel? Nebo se jedná o evoluci přímo před našima očima a inteligence chobotnic dále roste? (Matka chobotnice ale své děti nic neučí, umírá při strážení vajíček, takže nejde o evoluci kultury; možná právě to, že hlavonožci si nepředávají své znalosti z generace na generaci, je pro jejich inteligenci ten největší limit.)
Zdroj: Phys.org a další
