Credit: Florida Institute of Technology, Heinz

Kečup z vesmíru: Heinz Marz Edition

V knize Marťan od Andyho Weira (též zfilmováno, jistě) si astronaut zapomenutý na Marsu zkoušel v improvizovaném skleníku pěstovat rajčata. Společnost Heinz a Florida Institute of Technology (zde především Andrew Palmer z Aldrin Space Institute na této instituci, s pomocí řady studentů a dalších spolupracovníků) teď představily rajčata „jako z Marsu“, respektive kečup z nich.
Na projektu, jakkoliv jde samozřejmě o kuriozitu, je snad zajímavých několik věcí. Jedná se o realizaci procesu od začátku do konce, na rozdíl od jiných pokusů tohoto typu, kdy se pouze ověřilo, že nějaká rostlina dokáže v určitém prostředí např. vyklíčit. Navíc – nejde jen o zemědělství na Marsu (kdy k tomu dojde?), ale také o test, jak by mohlo zemědělství fungovat i v extrémních podmínkách na Zemi. A to ani ne tak z hlediska vlhkosti a teploty, od toho zde byl skleník, ale prostě na chudé půdě.
Projekt probíhal cca 2 roky ve speciálním skleníku Red House navrženém tak, aby pokud možno kopíroval podmínky Marsu. To zahrnovalo např. simulované osvětlení realizované speciální LEDKou, ale i půdu z Mohavské pouště, která by se svým složením měla blížit marsovskému regolitu. Přísně kontrolována byla i teplota a zavlažování.
Na základě analýzy půdy byly z katalogu semen Heinz vybrány celkem 4 odrůdy rajčat, z nichž se nakonec osvědčily 2. Výsledek byl dostatečně kvalitní, aby se z něj mohl dát vyrobit kečup splňující „náročná kritéria společnosti Heinz“. Nicméně produkce nebyla efektivní. Autoři studie uvažují o tom, že v podobných různě extrémních podmínkách by snad bylo vhodnější pěstovat více druhů zeleniny pohromadě (spíše než v oddělených nádobách; zde nakonec vyrostlo 450 rajčat v jednotlivých kbelících), protože by mezi sebou mohly lépe sdílet své mikroorganismy. V pestřejším prostředí by se naopak také mohly hůře šířit druhově specifické choroby (PH: No, všechno jsou to asi spekulace…).
Pár výsledných lahví kečupu by se jistě mohlo dražit, ale podle všeho je nakonec ochutnají pouze autoři výzkumu a jejich kolegové interně. Mezitím se ještě lahve stihly proletět až do 40 km v zemské atmosféře (PH: proč? Let balónem měl ukázat, že to vydrží lahve a nestane se nic ani kečupu – minimální teplota prý byla asi -70 °C).

Zdroj: Florida Institute of Technology a další

Neurony v mozkové kůře jsou u člověka zapojeny jinak než u myši

A co z toho vyplývá pro umělé neuronové sítě? Navzdory předchozím předpokladům jsou nervové buňky …

One comment

  1. tak oprava. na FB prispevatele upozornuji, ze pestoval ne rajcata, ale brambory… a vskutku ano. pardon (no jsou to pribuzne rostliny :-); ale z rajcat by se tedy kaloricky vyzilo o dost hur…)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *