Sciencemag.cz
Doporučujeme
Toulavé kočky prý potkany ve městech prakticky neloví. Když se jejich zastánci odvolávají na boj s hlodavci, nemají tedy pravdu.
Michael H. Parsons z Fordham University a jeho kolegové sledovali populaci potkanů (předpokládejme, že jde o potkany, nikoliv o krysy) na jedné newyorské skládce. Více než 100 hlodavců bylo očipováno, nasazeny byly kamery. Za 79 dni pokusu přitom ale kočky zahubily pouze 2 potkany. Pokus přitom začal v okamžiku, kdy kočky pronikly na skládku, čili účinnost jejich lovu by dále klesala (přednostně budou likvidováni méně ostražití potkani, změní se chování kořisti, nakonec třeba dojde i ke genetické selekci). Každý den se mezi potkany pohybovaly minimálně tři kočky. Hlodavce ovšem zkoušely sledovat pouze asi 20krát a většinou rychle ztrácely zájem, k pokusům o smrtící útok došlo 3krát, úspěšné byly kočky ve 2 případech – a to pouze když kočka překvapila potkana v uzavřeném prostoru. Potkani na přítomnost koček reagovali tím, že příští den byli opatrnější; lidé jim lhostejní. Ovšem naopak kočky se moc nezajímaly o potkany; když zjistily, že jich je v oblasti víc, nijak své pokusy o lov nezintenzivňovaly, nestěhovaly se k potkanům atp.
Pokud někdy lidem připadá, že obří potkani jsou málem stejně velcí jako kočka (i když je to krajně přehnané, v pokusu měli potkani průměrnou hmotnost 330 g), připadá to tak i kočkám a rozhodně preferují jinou, menší kořist – myši a další malé savce, ptáky, samozřejmě též odpadky. Potkany by ve větší míře lovily jen v případě hladu a k úspěchu ještě navíc potřebují velkou porci štěstí.
Autoři výzkumu proto tvrdí, že divoké kočky ve městě celkově nepředstavují přínos vzhledem k hlodavcům, naopak jsou hrozbou jiným živočichům. Až dosud prý „účinnost koček proti potkanům“ ve skutečnosti nikdo nezměřil.
Frontiers in Ecology and Evolution, DOI: 10.3389/fevo.2018.00146, https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fevo.2018.00146/full
Zdroj: Phys.org
Poznámky PH:
Do značné míry ale nejde o nějakou „objektivní vědu“, spíše o naše preference, o to, co (ne)máme rádi. Vadí nebo nevadí nám toulavé kočky? Vadí nebo nevadí nám, že decimují některé druhy ptáků (a jakých ptáků – např. úbytek holubů bychom asi pokládali za žádoucí)? A nakonec, i přesto, že potkani fungují jako možní přenašeči chorob i na člověka, proč by nám nemohli být sympatičtí oni? Atd.
Mimochodem, otázka zní: Jak by se mohly lišit výsledky podobného experimentu provedeného jinde než v New Yorku? Jaké faktory by zde mohly vstoupit do hry?
