Sciencemag.cz
Doporučujeme
Vedle SETI existuje při hledání mimozemských civilizací i přístup METI (message, tj. aktivní vysílání, též active SETI). Má ale smysl se do něčeho takového pouštět, nebo se tím jen sami ohrožujeme?
V posledních letech tuto otázku zpopularizovala hlavně sci-fi trilogie Problém tří těles (respektive – jsou i další díla navázaná na příslušné univerzum).
Viz také: Kde tedy všichni jsou? Čínská odpověď na Fermiho paradox
Nyní se této otázce vědci dostalo pozornosti v souvislosti se známým signálem Wow! zachyceným v roce 1977. Tedy známým – je to už 45 let, takže samozřejmě pozornost už poněkud ochladla. Pomiňme teď technické parametry signálu, čím byl vlastně podezřelý, i jeho možná přirozená (respektive „čistě fyzikální“) vysvětlení. Alberto Caballero Díez, španělský lovec exoplanet, výzkumník SETI a popularizátor vědy (a mimochodem původní profesí kriminolog), se teď k problému vrátil z jiné strany.
Caballero je mj. koordinátorem projektu HEHP (Habitable Exoplanet Hunting Project), mezinárodní sítě profesionálních i amatérských astronomů, kteří se věnují studiu exoplanet v blízkých hvězdných systémech. Cílem projektu je především nalezení potenciálně obyvatelných exoplanet kolem hvězd typu G (žlutý trpaslík), K (oranžový trpaslík) nebo M (červený trpaslík) ve vzdálenosti do 100 světelných let od Země.
V roce 2020 HEHP oznámila objev exoplanety velikosti Saturnu, která obíhá v obyvatelné zóně své mateřské hvězdy. Jednalo se o první objev exoplanety učiněný výhradně amatérskými astronomy (klasickou tranzitní metodou, na tom jinak nic zvláštního nebylo). V roce 2020 také Caballero pozoroval hvězdu podobnou Slunci – a to právě při pátrání v sektoru oblohy, kde byl detekován signál Wow!. Objev se nyní dočkal publikování v International Journal of Astrobiology.
Přesněji řečeno, hvězda byla vybrána z katalogu ESA Gaia jako nejnadějnější možná mateřská hvězda exoplanety, jejíž civilizace by mohla vyprodukovat příslušný signál. Jedná se o 2MASS 19281982-2640123, hvězdu srovnatelnou velikostí, hmotností a spektrem se Sluncem. Vzdálena je od nás asi 1 800 světelných let. Což zase má odpovídat nějakým jiným statistikám, kde by se nejblíže od nás mohla nacházet civilizace signály vysílající (METI). (PH: Tedy pomiňme, z jak spolehlivých čísel se tato hodnota odvodila a jakou vypovídací hodnotu by stejně v tomto případě měl aritmetický průměr nebo medián.)
Takže – dejme tomu, že zde sídlí nějaká technologická civilizace, která vyslala příslušný signál. Snad tedy stojí za to speciálně zde pátrat po technosignaturách? Měli bychom ji zkusit speciálně kontaktovat (METI)? A. Caballero za tímto účelem zkusil v další studii provést odhad, kolik civilizací v naší galaxii by mohlo být agresivních/nepřátelských. Za základ dat si přitom vzal četnost pozemských konfliktů v posledním století. Během té doby pouze 51 států ze 195 napadlo někoho dalšího. S postupem času a „rozvojem lidstva“ se má četnost útoků snižovat. Provedeme-li extrapolaci, než se staneme civilizací typu I. na Kardašovově škále (ovládnutí vlastní planety, schopnost mezihvězdných letů…), četnost a pravděpodobnost agresivního chování klesá. Prý.
Z pravděpodobnosti, že se sami staneme agresivní civilizací na Kardašovově škále I, má vyplývat, že v dosahu našeho vysílání se nacházejí maximálně 4 agresivní civilizace. Riziko, že odtud přijde zkáza, je menší než dopad asteroidu, který vyhubí pozemský život. Samotné SETI je jako hledání jehly v kupce sena. Pokud chceme mít skutečně šanci na kontakt s mimozemšťany, musíme začít vysílat rychlostí světla zprávy na tisíce exoplanet. Zda bychom to dělat měli, je samozřejmě na obecnější diskusi, ta by ovšem měla proběhnout nějak nadnárodně a prý hned – však různé projekty běží a další se budou spouštět.
A nakonec i v případě, že zjistíme signál přisuzovaný mimozemšťanům (spíše jen právě přisuzovaný, viz Wow! Budeme mít nějakou jistotu?), máme odpovídat? I když se tedy omezíme na SETI, k dilematům kolem METI dojdeme stejně (respektive pokud nepředpokládáme, že něco zachytíme, pak ani SETI nemá moc smysl).
Viz také: Proč ve vesmíru hledat hlavně technosignatury
Alberto Caballero, Estimating the prevalence of malicious extraterrestrial civilizations. arXiv:2205.11618v1 [physics.soc-ph], arxiv.org/abs/2205.11618
Alberto Caballero, An approximation to determine the source of the WOW! Signal, International Journal of Astrobiology (2022). DOI: 10.1017/S1473550422000015
Zdroj: Universe Today
Poznámka PH: Samozřejmě jsou to všechno „čísla vytahovaná z klobouku“, ale to samo o sobě nevadí. Nějaké kvantitativní vyhodnocení je tak jako tak třeba, tak proč nenavrhovat modifikace, upřesňování, jiné počítání apod. Subjektivně, princip předběžné opatrnosti mi přijde jako zcela neužitečný pohled na věc (co bude jiné za 30 let?). Dále je otázka, zda by nějaký „zákaz vysílání“ vůbec šlo vynucovat, ovšem ani projekt SETI nepřinesl nic. Takže je to vlastně (na základě dostupných dat) spíš jedno?
Komunikovat rychlosti 3600 let od odeslani signalu do prijeti odpovedi je ponekud neprakticke, zvlaste vzhledem k rychlosti rozvoje lidstva. Za 3600 let tu nemusime byt, pripadne budeme, ale na urovni, kterou dnes neumime predikovat vybaveni technologii.. necim mezi klacky a dnes nepredstavitelnymi „kouzly“.
Soustredil bych se tedy na nas… zatim na mezidruhovou komunikaci nemame dostatecnou uroven.