(c) Graphicstock

Kolik je ve vesmíru světla? Sonda New Horizons asi vyřešila záhadu

Jak temný, respektive naopak světlý, je hluboký vesmír? Astronomové možná konečně odpověděli na tuto dlouholetou otázku, když využili možností a vzdálené pozice sondy NASA New Horizons a provedli dosud nejpřesnější přímé měření celkového množství světla, které vesmír generuje.
Více než 18 let po startu a 9 let po průzkumu Pluta se sonda New Horizons nachází přes 7,3 miliardy kilometrů od Země; tedy hluboko v Kuiperově pásu a v oblasti dostatečně vzdálené od Slunce, aby šlo hluboký vesmír pozorovat lépe než pomocí jakéhokoliv jiného současného dalekohledu.
„Výsledky ukazují, že naprostá většina viditelného světla, které z vesmíru přijímáme, vznikla v galaxiích. Neobjevily se žádné důkazy o významném množství světla produkovaného zdroji dosud neznámého typu,“ uvádí průvodní tisková zpráva.
Tyto poznatky řeší hádanku, která vědce mátla od 60. let 20. století, kdy se zjistilo, že vesmír je prostoupen silným mikrovlnným zářením (pozadím). Následně astronomové objevili také důkazy o pozadí rentgenového, gama a infračerveného záření. Detekce pozadí „obyčejného“ (viditelného) světla (kosmické optické pozadí cosmic optical background, COB) poskytla způsob, jak sečíst veškeré světlo generované galaxiemi za dobu existence vesmíru dříve, než Hubbleův vesmírný dalekohled a Vesmírný dalekohled Jamese Webba dokázaly slabé galaxie na pozadí pozorovat přímo.
V éře Hubbleova a Webbova dalekohledu astronomové měří COB, aby odhalili světlo, které by mohlo pocházet z jiných zdrojů než z těchto známých galaxií. Měření celkového světelného výkonu vesmíru je však ze Země nebo z jakéhokoli místa ve vnitřní Sluneční soustavě nesmírně obtížné. Je tu příliš mnoho slunečního světla a naopak meziplanetárního prachu, který světlo odráží a rozptyluje.
Sonda New Horizons nyní provedla měření pomocí své speciálního zařízení LORRI (Long Range Reconnaissance Imager), které „hlavní“ sonda zakrývala před slunečním svitem. Po započtení všech známých zdrojů světla, jako jsou hvězdy v pozadí a světlo rozptýlené tenkými oblaky prachu uvnitř Mléčné dráhy, vědci zjistili, že zbývající úroveň viditelného světla zcela odpovídá intenzitě světla generovaného všemi galaxiemi za posledních 12,6 miliardy let. „Nejjednodušší interpretace je, že COB je zcela způsoben galaxiemi,“ uvádí Tod Lauer z National Science Foundation NOIRLab (Tucson, Arizona). „Když se podíváme mimo galaxie, najdeme tam tmu a nic víc.“

Marc Postman et al, New Synoptic Observations of the Cosmic Optical Background with New Horizons, The Astrophysical Journal (2024). DOI: 10.3847/1538-4357/ad5ffc
Zdroj: Space Telescope Science Institute (STScI) / Phys.org, přeloženo / zkráceno

Exotická fyzika neutronových hvězd: jaderné těstoviny a odkapávání protonů

Neutronové hvězdy jsou extrémní objekty, do jejichž nitra nevidíme. S poloměrem kolem 12 kilometrů mohou …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *