Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS
Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Kolize černých děr pomáhají ověřit nové teorie gravitace

„Ve své výzkumné práci počítám kvazinormální módy velkého počtu černých děr v různých teoriích gravitace.“

V rámci svého studia na Fyzikálním ústavu v Opavě se studentka navazujícího doktorandského studia fyziky, Antonina Zinhailo, zaměřila na studium černých děr, ale z hlediska fyziky trošku jinak. Zabývá se jimi totiž v tzv. alternativních teoriích gravitace. Co to přesně znamená, se dozvíte v článku.

Antonina Zinhalio, která pochází z Ukrajiny, se rozhodla studovat fyziku a astrofyziku na Fyzikálním ústavu v Opavě v roce 2017, a hned ji zaujaly černé díry. V současné době už dokončuje doktorandské studium, během něhož se zabývala fyzikou černých děr. Ke své disertační práci dodává: „Zkoumám dva konkrétní jevy: klasické záření černých děr, kterému dominují takzvané kvazinormální módy, a pak známé Hawkingovo záření, které předpověděl a popsal legendární astrofyzik Stephen Hawking již v roce 1971.“

Alternativní teorie gravitace
V rámci obecné teorie relativity nemůžeme odpovědět na některé zásadní otázky. Napříklady nedokážeme přesně popsat singularitu černé díry nebo vytvořit konzistentní kvantovou teorie gravitace (ožehavé téma v moderní teorii strun). Také při řešení problémů skryté látky či skryté energie (nekorektně nazývané temná hmota a temná energie) současná teorie gravitace selhává. Právě hledání odpovědí na tyto nové otázky dovedlo fyziky ke vzniku nových alternativních teorií gravitace.

Na druhou stranu ale v poslední době roste zájem o studium gravitačních poruch černých děr. Velkou měrou k tomu přispěla pozorování signálu gravitačních vln při sloučení dvou černých děr prostřednictvím projektů „gravitačních observatoří“ LIGO a VIRGO. Výsledky jejich pozorování jsou v souladu s obecnou teorií relativity. Hodnoty těchto výsledků dosahují tříprocentní chyby. Moment hybnosti a hmotnost nově vzniklé černé díry jsou však určeny ze zákonů zachování a mají značnou nejistotu, dokonce v desítkách procent. Právě tyto odchylky ponechávají „zadní vrátka“ pro alternativní teorie gravitace, tedy takové, které vycházejí ze skutečnosti, že slavná Einsteinova teorie nepopisuje všechny problémy teorie gravitace.

Kvazinormální módy
Jednou z etap šíření gravitační vlny od černých děr jsou tzv. kvazinormální módy. „Jsou to frekvence gravitačních vln s nejdelší životností, které převládají v signálu vysílaném černou dírou v pozdnějších fázích. A jsou pozorovány právě těmi detektory LIGO a VIRGO,“ popisuje Zinhailo. Dodává, že předpona „kvazi“ znamená, že slábnou, postupem času se rozkládají.

„Všechna tělesa s hmotností, tedy i my, emitují gravitační vlny. Tyto vlny jsou příliš slabé na to, aby je bylo možné detekovat. U velmi hmotných objektů, jako jsou černé díry, je však můžeme změřit. A právě analýzou tohoto signálu můžeme odhadnout parametry černé díry, například hmotnost, náboj nebo moment hybnosti,“ upřesňuje Zinhalio.

Projev gravitační vlny

Signál gravitační vlny z černé díry se skládá ze tří etap. První etapa je počáteční impulz během sloučení (například) černých děr. Závisí na procesu perturbace (tedy změny dráhy kvůli gravitační poruše) a o samotné černé díře nám toho mnoho neřekne. Druhá etapa je přesně to, co studujeme. Skládá se ze sady tlumených kvazinormálních módů. Tyto módy nezávisí na procesu perturbace, ale pouze na parametrech černé díry. Poslední etapa jsou tzv. asymptotická selhání, tedy závěrečný dozvuk gravitačních vln, jako když se uklidňuje vodní hladina po dopadu kamínku na její povrch. Jsou to slabé vlny a zatím je nelze pozorovat.

„Ve své výzkumné práci počítám kvazinormální módy velkého počtu černých děr v různých teoriích gravitace. Moje práce je zaměřena na teorie s kvantovými korekcemi Einsteinovy gravitace. Zjistila jsem, že pozorované spektrum takových korigovaných černých děr je obvykle zcela odlišné od toho, které teoreticky předpovídal Einstein. Jedna z teorií by mohla být nejnovější a přesnější teorie gravitace. Potvrzení ale vyžaduje čas a přesnější pozorovací data,“ doplňuje doktorandka.

Hawkingovo záření
Klasická černá díra nevyzařuje vůbec nic, ani světlo. Ale když se podíváme na černou díru očima kvantové fyziky, zjišťujeme, že páry částice-antičástice vytvořené v blízkosti horizontu událostí jistý typ emise vytvářejí. Když totiž spadne do černé díry antičástice, jako důsledek interakce je vyzářena pryč částice. Tento proces je velmi pomalý a současná pozorovací technologie na něj není dostatečně citlivá. V dlouhém časovém intervalu však můžeme pozorovat vypařování černé díry. „Vypařování“ zde znamená, že černá díra ztrácí svou hmotnost.

„Studium Hawkingova záření umožňuje určit teplotu horizontu událostí černé díry a odhadnout dobu života černé díry, tedy dobu, která uplyne, než se zcela vypaří,“ vysvětluje studentka další ze záměrů své disertační práce.

oznámení projektu Astrofyzikální ProGResy z Opavy

Předpověď agregace proteinů pomáhá při výzkumu neurodegenerativních onemocnění

Agregace proteinů je složitý biologický proces, který je spojen s různými devastujícími lidskými onemocněními, včetně …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close