Nová studie dochází k závěru, že těleso bylo nejspíš podobné úlomku Pluta – tedy pocházelo z nějaké exoplanety podobné Plutu mimo Sluneční soustavu. Steven Desch a Alan Jackson Arizona State University tvrdí, že jejich vysvětlení odpovídá všem známým datům.
´Oumuamua se na první pohled ze všeho nejvíc podobala kometě, podstatnými vlastnostmi se ale od známých komet také lišila. Objekt získal „raketový“ tlak od Slunce, jenže přitom prakticky nebyl zaznamenán plyn unikající normálně za ocasem komety; ´Oumuamua byla proto urychlována více, než by na první pohled měla.
Desch a Jackson nicméně počítali vlastnosti tělesa pro různé ledy – odrazivost, hmotnost, ale i pravděpodobný tvar a právě rychlost sublimace, které by odpovídalo zrychlení udělené „raketovým efektem“. Nakonec z toho vyšlo, že dusíkový led může mít větší odrazivost, takže objekt by mohl být menší/lehčí, a proto více urychlován. Zmrzlý dusík má odpovídat všem známým datům; tento led známe ve Sluneční soustavě z povrchu Pluta nebo Neptunova měsíce Tritonu. ´Oumuamua měla i obdobné albedo.
Co se týče konkrétnějších míst, z nichž k nám mohla ´Oumuamua přiletět, Desch a Jackson pouze poněkud omezují hlubiny vesmíru tvrzením, že objekt zřejmě neletěl déle než miliardu let – což odvozují z rychlosti vstupu do Sluneční soustavy (poznámka PH: ne že by tedy tato vazba byla na první pohled nějak patrná). Za nepravděpodobnější považují dobu asi půl miliardy let, přičemž kus ledu byl z planety typu Pluta nejspíš vyražen vnější srážkou. S odpařováním vnějších vrstev se tvar objektu zplošťoval – asi podobně, jako když se otírá mýdlo.
Na závěr oba autoři kritizují Avi Loeba z Harvardu za jeho názor, podle nějž šlo o dílo mimozemské civilizace („solární plachta“ apod.). Takové spekulace se samozřejmě objevit musely, ale jde o unáhlený závěr. Vážně prezentovat něco takového má seriózní věda až poté, co se vyčerpají ostatní, jednodušší a přirozenější možnosti. Dusíkatý led má být ve shodě se všemi dostupnými daty (poznámka: což ale tvrdili i autoři předcházejících vysvětlení).
Kromě objasnění jedné záhady má z nové studie vyplývat i to, že v jiných soustavách existují i exoplanety typu Pluta. Tedy to se samozřejmě dalo čekat, ale přímo jsme žádnou podobnou dosud neobjevili; i tento nový „důkaz“ je ovšem pouze nepřímý.
Až nám budoucí dalekohledy, např. Vera Rubin Observatory/Large Synoptic Survey Telescope, poskytnou systematičtější přehled o extrasolárních tělesech procházejících Sluneční soustavou, budeme moci zjistit, jak jsou tělesa ze zmrzlého dusíku častá. První statistiky by mohly být k dispozici už za cca 10 let.
Alan P. Jackson et al. 1I/’Oumuamua as an N 2 ice fragment of an exo‐Pluto surface: I. Size and Compositional Constraints, Journal of Geophysical Research: Planets (2021). DOI: 10.1029/2020JE006706
S. J Desch et al. 1I/’Oumuamua as an N 2 ice fragment of an exo‐pluto surface II: Generation of N 2 ice fragments and the origin of ‚Oumuamua, Journal of Geophysical Research: Planets (2021). DOI: 10.1029/2020JE006807
Zdroj: Arizona State University / Phys.org