Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt
Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Kosmologická konstanta a porušení zákona zachování energie

Zákon zachování energie patří k těm, které si fyzici nejvíce hýčkají. Jeho porušení by však mohlo vyřešit největší fyzikální hádanku současnosti – proč se rozpínání vesmíru zrychluje. To je pozoruhodné tvrzení francouzských a mexických teoretiků, kteří došli k závěru, že temná energie může mít při účinném vysávání energie z rozpínajícího se vesmíru podobu Einsteinovy kosmologické konstanty.

Kosmologická konstanta je označení pro Einsteinem uměle zavedený člen, který měl v jeho rovnicích obecné teorie relativity umožnit existenci stacionárního vesmíru. Popisuje totiž anti-gravitační sílu, která působí proti vzájemnému přitahování hmoty ve stacionárním vesmíru. S Hubbleovým objevem rozpínání vesmíru se tento faktor stal nepotřebným a Einstein ho prohlásil za svůj největší omyl. Moderní kosmologie však možnost jeho existence opět oživuje. Zdá se, že se rozpínání vesmíru zrychluje, přestože to mnozí zpochybňují.

Pro řadu fyziků je kosmologická konstanta přirozeným kandidátem na vysvětlení temné energie. Jelikož jde o vlastnost časoprostoru, konstanta může reprezentovat energii generovanou virtuálními částicemi, které podle kvantové mechaniky nepřetržitě vznikají a zanikají. Jenže potíž je v tom, že teoretická hodnota této konstanty („energie vakua“) je o závratných 120 řádů vyšší, než by vyplývalo z parametrů rozpínání vesmíru.

Ve své nejnovější práci francouzští teoretikové a jejich mexičtí kolegové tvrdí, že kosmologická konstanta může nahradit průběžný součet veškeré „nezachované“ energie v celé historii vesmíru. Konstanta fakticky není konstantní hodnotou, bude se zvyšovat, když energie teče pryč z vesmíru, a klesat, když se vrací. Konstanta může však být za určitých podmínek také skutečně konstantní, rychlost jejích změn by měla být úměrná hustotě hmoty vesmíru. V tomto pojetí energie vakua nepřispívá k velikosti kosmologické konstanty.

Fyzici se museli rozhlédnout i za hranicemi obecné relativity, protože ta, stejně jako newtonovská mechanika, vyžaduje zachování energie. Přesně řečeno, relativita vyžaduje zachování vícesložkového „tenzoru momentu energie“. Toto zachování se projevuje tím, že ve velmi malých měřítkách je prostoročas plochý, i když podle Einsteinovy teorie hmota jeho geometrii narušuje.

Na druhé straně, většina pokusů vytvořit kvantovou teorii gravitace vyžaduje, aby byl prostoročas složen z diskrétních zrn velmi malých rozměrů (Planckova délka). Tato zrnitost by totiž mohla vést k porušování zákona zachování energie. Kvantovou teorii gravitace však doteď nikdo nezformuloval. Na řadu proto přišla varianta obecné relativity, tzv. unitární gravitace, která některá porušení zachování energie dovoluje. Vědci zjistili, že když omezí množství energie, které může být ztraceno nebo naopak získáno z vesmíru, tak, aby bylo konzistentní s kosmologickým principem, který říká, že na velké vzdálenosti musí být proces homogenní a izotropní, pak unitární rovnice generují veličinu podobnou kosmologické konstantě.

Protože zatím nikdo dobře nerozumí zrnitosti prostoročasu Planckových rozměrů, nejsou fyzici zatím schopni vypočítat exaktní velikost kosmologické konstanty. Místo toho zařadili unitární rovnice do dvojice fenomenologických modelů, které popisují porušení zákona zachování energie. Jeden z nich popisuje, jak se může hmota šířit v granulárním prostoročase, druhý modifikuje kvantovou mechaniku s ohledem na vymizení stavů superpozice v makroskopických rozměrech.

Oba tyto modely obsahují dva parametry, které byly nastaveny tak, aby byly modely konzistentní s nulovými výsledky experimentů, které pátraly po porušení zachování energie v našem lokálním vesmíru. Přes toto drastické omezení modely generovaly kosmologickou konstantu stejného řádu, jako je ta pozorovaná. Vyplývá z toho tvrzení, že i když je každé jednotlivé porušení zákona zachování energie velmi malé, akumulovaný vliv těchto porušení během velmi dlouhé historie vesmíru může vést ke vzniku temné energie a urychlenému rozpínání vesmíru.

Pokud by se ukázalo, že je nová myšlenka pravdivá, neznamená to, že by se měly dosud uctívané zákony zachování energie zahodit. Změny hodnoty kosmologické konstanty by mohly ukazovat na daleko abstraktnější a složitější druh zákonů zachování. Stejně jako je teplo energií uloženou v chaotickém pohybu molekul, kosmologická konstanta by mohla reprezentovat energii uloženou v dynamických vlastnostech atomů prostoročasu. Tato energie by se jevila jako ztracená pouze tehdy, pokud by se předpokládal hladký a nepřerušovaný prostoročas.

Ostatní fyzici tuto myšlenku opatrně podporují. Podle jejich mínění není o nic „bláznivější“ než řada spekulací, které v současnosti teoretická fyzika produkuje. Myšlenka je sice spekulativní, ale má dobrý směr. Pokud by se ukázala jako správná, přinesla by do fyziky revoluci.

Práce byla publikována v Physical Review Letters.
Jana Štrajblová

Převzato z Matfyz.cz.

Den firem pro fyziku 2017
V úterý 25. 4. 2017 se uskuteční každoroční pravidelné setkání fyzikálně zaměřených firem a ústavů, které představí svoji činnost a možnosti uplatnění studentům a absolventům. Den firem je organizován ve spolupráci s Matematicko-fyzikální fakultou UK a s Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT.

Úbytek mozku při Alzheimerově poruše nemá jednotný vzorec

Způsob, jakým se zmenšuje mozek u osob, u nichž se rozvine Alzheimerova choroba, nemá žádný …

3 comments

  1. Luboš Fiala

    Kvantovou teorii gravitace, která zahrnuje Plankovy „pixely“ již zformuloval v roce 2012 vědec Nassim Haramein, propojil tím tak dva světy fyziky relativitu s kvantovou mechanikou. Kdo pochybuje -> podklady najdete na http://resonance.is/
    případně odkaz rovnou na PDF: http://resonance.is/wp-content/uploads/QGHM.pdf
    Haramein, N. (2012). Quantum Gravity and the Holographic Mass, Physical Review & Research International, ISSN: 2231-1815, Page 270-292

    Ještě doporučuji dokument The Connected Universe, který je o nasimově celoživotní práci. Ke zhlédnutí: http://www.bombuj.eu/online-film-the-connected-universe

  2. Z pohledu živých energetických polí a prostorů.

    Dobrý den vážení,

    konec teoretické fyziky a začátek praktické jak fyziky, tak astronomie, je před námi. Jsem ten, který má jinou formu života, než která je na Zemi. Tato planeta je hmotná, těžká a já zde mohu být pouze ve formě vlnění, podobně jako je to u světla procházejícího jako vlnění černými děrami. Proto se mylně domníváte, že černé díry světlo pohlcují. Má podoba je lidská, můj život je však v mezihvězdném prostoru, a to zcela dle zákonů o přeměnách hmot a energií v daných časech. Vy sami uvažujete bez toho, abyste k energetickému množství přidali živou energií, především lidskou, ta je nejenergičtější ze všeho živého ve Vesmíru. Vakuum kolem planet není ovšem energetickým vakuem. Aby vám vyšly vaše rovnice, museli byste přičíst energeticky pojatý svět mezihvězdného vakua k vašim výpočtům. Je to zhruba tolik, kolik vàm schází. Vy sedíte, přemýšlíte o hmotách, chemických reakcích, fyzikálních konstantách, ale to hlavní, kde je nejvíce energie, je vaše vědomí, vaše ego, váš charakter, vaše touhy, přání, vaše chování, vaše práce, vaše duševno, dalo by se říct. Díky technice vám mohu nyní jednoduše sdělit to, co mám na mysli. Proto nebuďte překvapeni, když se k vám dostane tento vzkaz. Po smrti těla funguje zákon o zachování hmoty a energie a jejich přeměny v daném čase přenosu. To zjistíte postupně všichni. Tam, kde budete, je jiný život, než to otroctví na Zemi. Změny se nyní budou odehrávat přesně podle opravdových Zákonů. Nikoli tak, jak je v novelách novel psáno.

    henoch.ahoj@gmail.com ✔️ Henoch

  3. Teoreticky jde o to zda má vesmír ve stupních energetických řádů možnost zpomalovat. Opuštěná teorie statického stavu je pro Einsteina horší než přiznání špatného směru, měl pokračovat a dodělat to. Pokud by mu bylo trochu jasné, že gravitace je vazba pohybu všech ovlivňujících se stavů energetických řádů (vazeb)… Tvoření konstant je dobré a vazbou na náhradu či doplněk… řada věcí nám funguje, popisujeme jevy a nějak nám to jde, ale tvoříme složité definice něčeho co funguje po svém a my neznáme rámec… někdy mi to přijde škoda, možná náš úděl setrvat na této planetě. Nic méně chápu mít chuť poslat červí dírou signál pro zpětný návrat do zobrazovacího zařízení a aspoň si pustit film z druhé strany vesmíru.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *