Neolit a eneolit byl v Evropě – celkem v rozporu s dřívějším přesvědčením – obdobím značně násilným. Podle nově provedené studie více než desetina kosterních pozůstatků více než 2 300 raných zemědělců ze 180 lokalit z období cca 6 000 až 2 000 př. n. l. vykazuje zranění způsobená zbraněmi. Konflikty vedly často i k vyvraždění celých vesnic. Nová výsledky jsou založeny na datech lokalit v Dánsku, Francii, Německu, Velké Británii, Španělsku a Švédsku, kde je z daného období vysoká koncentrace nálezů; není ale moc důvod si myslet, že by se naše část střední Evropy měla v tomto nějak podstatněji lišit. Výzkum provedl tým z University of Edinburgh, Bournemouth (Anglie) a Lund (Švédsko) a z německého OsteoArchaeological Research Centre.
Více než 10 % zkoumaných kosterních pozůstatků vykazovalo poškození potenciálně způsobená údery tupými nástroji nebo kamennými sekerami do hlavy. Bylo nalezeno také několik příkladů zranění, o nichž se předpokládá, že za ně mohly šípy. Některá zranění byla spojena s hromadnými pohřby, což by mohlo naznačovat i zničení celých komunit. „Lidské kosti jsou nejpřímější a nejméně zkreslenou formou důkazů o minulých bojích a naše schopnost rozlišovat mezi smrtelnými zraněními na rozdíl od posmrtných zlomenin se v posledních letech výrazně zlepšila; navíc se nám daří i odlišit náhodná zranění od útoků zbraněmi,“ uvádí spoluautorka studie Linda Fibiger. Co se pak týče příčin takové exploze násilí, autoři studie uvádějí, že ti méně úspěšní zřejmě pokládali nájezdy na ty bohatší a další formy kolektivního násilí za strategii, která je může k úspěchu dovést.
Linda Fibiger et al, Conflict, violence, and warfare among early farmers in Northwestern Europe, Proceedings of the National Academy of Sciences (2023). DOI: 10.1073/pnas.2209481119
Zdroj: University of Edinburgh / Phys.org
Poznámky PH:
Nicméně tradičně se za dobu větší majetkové nerovnosti pokládá až eneolit. Výše uvedené má zřejmě znamenat spíše rozdíl v bohatství mezi skupinami než v rámci skupiny, to by mohlo platit už pro neolit? Alespoň u nás se ale opevněná sídla objevují až v eneolitu (rondely mezi opevnění nepočítáme).
Asi před 15 lety byl v Británii proveden výzkum, z něhož vyplynulo následující: v Británii mezi lety 4000-3200 př. n. l. měl člověk vyhlídku 1/14, že zemře následkem úderu do hlavy a šanci 1/50, že podlehne následkům nějakého jiného poranění (dohromady přes 9 %, cca odpovídá 10 % z výzkumu výše). Vědci to zjistili na základě srovnání 350 lebek dochovaných z tohoto období. To, že drtivá většina zranění byla na levé straně lebky, odpovídá souboji dvou praváků. Většina smrtelných úderů byla zasazena tupými předměty (snad něco na způsob palcátu), byť se zde uplatnily i kamenné sekery s ostřím.
Samozřejmě vzniká otázka, jak to bylo s válkami před neolitem. Na toto téma pokračování zítra… (Války před neolitem)
„…kamenné sekery S ostřím…“ (s kým?čím?)
dekuji, pardon
OK!!