Sciencemag.cz
Doporučujeme
Asteroidy představují hrozbu, a to nemusí jít u událost, která nejspíš způsobila konec dinosaurů. Astronomové aktuálně odhadují, že ke srážce s asteroidem o průměru asi 1 km může docházet až jednou za půl milionu let (těleso dopadlé na konci druhohor mělo průměr asi desetinásobný).
NASA i další vesmírné agentury se proto snaží zmapovat populaci asteroidů poblíž Země. Odhaduje se, že aktuálně jich známe jen asi 40 %. Cílem je během několika příštích desetiletí vytvořit kompletní obraz o asteroidech od velikosti už několika desítek metrů.
Dejme tomu, že objevíme rizikový asteroid. Co dál? Samozřejmě záleží na tom, o jak akutní hrozbu by se jednalo. Minulý měsíc NASA zahájila misi DART (Double Asteroid Redirection Test), která má otestovat možnost změny dráhy asteroidu tím, že do něj narazíme kosmickou lodí. Dalšími zvažovanými plány je připevnění trysek nebo vychýlení dráhy pomocí místního výbuchu atomové bomby.
Jonathan Katz z Washington University v St Louis nyní navrhuje jinou možnost: natřít povrch asteroidu kovovým povlakem. Mělo by to být levné i překvapivě účinné. Nátěr změní množství slunečního světla, které asteroid odráží (albedo), a vytvoří tak tah/tlak, který dráhu tělesa posune.
Příslušná takto vzniklá síla je ovšem nepatrná. J. Katz nicméně tvrdí, že u malého asteroidu stačí jen drobná změna dráhy, přičemž ji lze navíc vypočítat i na staletí dopředu (zejména pokud na těleso nejdřív umístíme čidla pro podrobnější sledování). Asteroid o průměru 50 metrů může být takto vychýlen asi o 3 000 km za 100 let nebo o 1 000 km za 30 let (Poznámka PH: i když tedy dělat něco podobného staletí dopředu – to by asi každý předpokládal, že je to neefektivní, protože mezitím budou k dispozici mnohem výkonnější technologie.) Další využití této techniky by spočívalo v odklonu asteroidu nebo komety tak, aby sice dopadly na Zem, ale do nějaké málo obydlené oblasti, do oceánu apod. (Pro základní srovnání, pokud např. Tunguzskou událost způsobila kometa, pak měla při vniknutí do atmosféry průměr asi 50 metrů.)
Asteroidy jsou obecně tmavé, pro výraznou změnu barvy by bylo nejjednodušší zvolit lithium nebo sodík. Katz spočítal, že pouhý kilogram kovu by dokázal pokrýt asteroid vrstvou o tloušťce asi 1 mikrometru, která by však stačila k tomu, aby se těleso změnilo na stříbrné. Další možnost, jak vytvořit ještě větší tlak/tah, je pokrýt pouze jednu polokouli asteroidu na eliptické dráze. Zde by odpovídající efekt podle výpočtů mohl obnášet posun dráhy až o poloměr Země (cca 6 300 km) za 200 let.
Vlastní nátěr by provedla kosmická sonda z oběžné dráhy. Kov by vylučovala ve formě páry a neměl by být problém jím posprejovat jak celý asteroid, tak i předem určené části povrchu.
Painting Asteroids for Planetary Defense: arxiv.org/abs/2112.03501
Zdroj: Astronomy.com, Spray-painting killer asteroids could redirect them away from Earth
