Sciencemag.cz
Related Articles
Jak bylo vynalezeno kolo? Uvádí se tu Mezopotámie, jindy východní nebo i jihovýchodní Evropa. Nejstarší kola vozů, ať už přímo objevená archeology, nebo na zobrazeních, pocházejí ze 4. tisíciletí př. n. l.
Samozřejmě – kolo u vozu není jediným příkladem technologie, je zde mlýnek nebo hrnčířský kruh. Z předkolumbovského Mexika, kde kolo „obecně“ používáno nebylo, známe mayský válec na silnice (je to tak trochu kolo, ne?) a hračky krokodýlů na kolečkách (v Mesoamerice nebyla domestikovaná zvířata schopná vůz tahat).
Následující text se týká objevu samotného vozu/vozíku. Konkrétně spojuje vynález s hornictvím – nacházíme se v době eneolitu, takže třeba s těžbou měděných rud (poznámka: i když mohlo jít i o kámen – nebo třeba i sůl?), a to už v celkem hlubokých a komplikovaných dolech s tunely. Datum a místo? Asi 3900 př. n l., jihovýchodní Evropa. Tak alespoň praví Kai James na The Conversation.
Teorii podporuje nález více než 150 modelů vozíků, který učinili archeologové studující tento region. Čtyřkolové modely o rozměrech půllitru byly vyrobeny z hlíny a na jejich vnějším povrchu byl vyryt proutěný vzor připomínající košíkářské výrobky používané tehdejšími hornickými komunitami. Datování pomocí uhlíku 14C později ukázalo, že tyto vozy jsou nejstaršími dosud známými vyobrazeními kolové dopravy.
Dlouho se předpokládalo, že se kola vyvinula z jednoduchých dřevěných válečků. Aby byly ale válečky nějak užitečné, vyžadují rovný, pevný terén a cestu bez stoupání a ostrých zatáček. Kromě toho, jakmile přepravovaný náklad přes válce přejede, je třeba použité válce neustále posouvat, aby se náklad mohl pohybovat dál. Ze všech těchto důvodů se ve starověku používaly valníky jen velmi málo. Podle skeptiků byly válečky příliš vzácné a nepraktické na to, aby mohly být východiskem pro vývoj kola.
V uzavřeném a stísněném prostředí důlních chodeb by ale válečky pro přetahování nákladu fungovat mohly.
Přechod od válečků ke kolům vyžaduje dvě klíčové inovace. První z nich je úprava vozíku, který převáží náklad. Základna vozíku musí být vybavena půlkruhovými úchyty, která udrží válečky na místě. Tímto způsobem, když obsluha táhne vozík, jsou válečky taženy spolu s ním.
Tato inovace byla možná motivována stísněností důlního prostředí, kde by bylo nutné pravidelně přenášet použité válečky zpět k přední části vozíku, což bylo v úzké chodbě problematické.
Následovalo pak zúžené válečků. Jednou z možností je, že tření na rozhraní válečku a zásuvky způsobilo opotřebení okolního dřeva, což vedlo k mírnému zúžení válečku v místě kontaktu. Druhou možností je, že horníci začali zužovat válečky, aby jejich vozíky mohly projíždět přes malé překážky na zemi. Každopádně díky mechanickému zúžení oblasti náprav se vozíky lépe tlačily. Dalším vývojem se válečky stále více zužovaly, až z nich zbyla jen štíhlá tyč zakončená na obou koncích velkými disky. Tato primitivní konstrukce představuje zrod toho, co dnes označujeme jako „kolo“.
Každopádně by podle této teorie kolo nevzniklo jako jediný vynález, ale mnoha kumulativními vylepšeními.
Kai James: How was the wheel invented? Computer simulations reveal the unlikely birth of a world-changing technology, The Conversation / Phys.org
Poznámka PH: Nejsem zrovna strojní inženýr ani kutil, takže se omlouvám za případné terminologické omyly. Jak se vůbec těm podložním otočným válečkům v češtině jednoduše říká? Gemini mi navrhuje štrekoň (asi německého původu a zastaralé, možná součást i nějakého profesního slangu, obecně asi výraz neznámý). ChatGPT se přimlouvá za přetahovací/transportní/posuvný válec nebo za válcový podvozek.
To je ten úpadek vědy. Samozřejmě je to hovadina, důkazů pro to je nula a v pravěkých dolech se vozíky nepoužívaly. Fakt to tam nevypadalo jako v Ostravě v 19.století. Tohle celé si z prstu vycucali laikové, každý archeolog, co o tom slyšel, se tomu vysmál.
Trochu jsem se poptal Chatgpt: Ano. A našel jsem dokonce přímou kritiku od archeologů, která přesně míří na to, co ti na té teorii vadí.
Nejdůležitější je článek Why Reinvent the Wheel? z roku 2017, kde autor nechal o Bullietově teorii diskutovat několik předních odborníků na archeologii a dějiny technologie.
1. David W. Anthony: žádné vhodné tunelové doly
Tohle je pro tvoji námitku zásadní.
David W. Anthony, archeolog specializující se mimo jiné na eneolit a stepní společnosti, Bullietovu myšlenku odmítá velmi konkrétně:
> „There were no tunnel mines where an ore cart might make sense … until the late Bronze Age.“
Tedy: nezná žádné tunelové doly v jihovýchodní Evropě z té doby, kde by důlní vozík dával smysl.
Podle Anthonyho byla tehdejší těžba většinou povrchová – otevřené jámy a příkopy, které se postupně zasypávaly odpadem z další těžby. Výsledkem byl podle něj strmý a nerovný terén, který není vhodný pro kola. Navíc podle něj tyto doly skončily staletí před prvními bezpečnými doklady kol.
To je skoro přesně to, co jsi říkal ty.
2. Anthony navíc zpochybňuje samotnou chronologii
A tady je to ještě zajímavější.
Autoři nové studie tvrdí:
důl → válečky → důlní vozík → drážkované válečky → kolo
Jenže Anthony říká v podstatě:
Moment. Kde jsou ty doly, kde by vůbec takový vozík mohl fungovat?
A dodává, že neexistuje spolehlivý důkaz kolového vozidla v jihovýchodní Evropě před cca 3600 př. n. l., zatímco doly, o kterých se v argumentaci mluví, byly podle něj opuštěny dříve.
To je velmi nepříjemná chronologická námitka.
—
3. Daniel T. Potts: důlní interpretace také nesedí
Daniel T. Potts z NYU rovněž kritizoval Bullietovu interpretaci.
Bulliet tvrdil, že první vozíky mohly sloužit k přepravě měděné rudy z dolů. Potts namítá, že archeologické nálezy z těchto oblastí a období neukazují na nějakou velkou intenzitu kovovýroby, která by takovou revoluci v důlní dopravě vyžadovala.
A když Bulliet argumentoval, že pokles produkce mědi mohl naopak vytvořit tlak na zvýšení efektivity těžby, Potts s tím nesouhlasil.
—
4. A teď to nejlepší: archeologové zpochybňují i samotný „roller → wheel“
Richard Bulliet sice není archeolog, ale je historik technologií. A sám přiznává, že klasická teorie:
válec → vydlabaný/opotřebovaný válec → kolo
nemá archeologický důkaz.
V jeho knize je výslovně zdůrazněno, že teorie o odvození kola z dřevěných válečků je bez přímého archeologického dokladu.
A právě nový článek z roku 2024, který jsme řešili, to také přiznává:
> „While there is no direct evidence for the use of rollers in the Carpathian region…“
Tedy:
V Karpatech nemáme přímý důkaz používání válečků.
To je velmi důležité.
—
5. Ale existuje i odborník, který říká: válečky jako princip jsou pořád rozumné
Abychom byli fér: Robert D. Friedel, historik technologie z University of Maryland, Bullietovu kritiku klasické teorie úplně nepřijímá.
Říká v podstatě:
Dobře, přímé odvození kola z klád může být problematické, ale proč bychom měli úplně zavrhnout představu, že koncept valení sehrál nějakou roli?
Takže mezi odborníky není shoda.
—
A teď k tomu novému článku
Tady je podle mě skutečně zajímavý paradox.
Nová studie není založena na novém archeologickém objevu.
Je založena na mechanickém počítačovém modelu.
Autoři vezmou hypotetické válečky a matematicky ukážou, že určitými změnami geometrie lze dospět k mechanismu podobnému kolu. Sami ale přiznávají, že v Karpatech nemáme přímý důkaz válečků.
Takže počítač neodpovídá na otázku:
> „Jak vzniklo kolo?“
Odpovídá na mnohem užší otázku:
> „Je mechanicky představitelná cesta, při níž se z válečků postupnými změnami dostaneme ke kolu?“
A na tu odpověď zní ano.
Jenže mezi tím je obrovská mezera.
A tvoje „bágl na zádech“ je přesně otázka, kterou by ta teorie měla zodpovědět
Nejdřív musíš prokázat:
A) že eneolitická těžba vytvářela významný problém s horizontální přepravou těžkého materiálu,
B) že se materiál běžně přepravoval po trase vhodné pro válečky,
C) že se používaly válečky,
D) že se používaly vozíky,
E) že právě jejich konstrukční úpravy vedly ke kolu.
Nový článek má podle mě především E a část mechanického zdůvodnění. Ale A–D jsou právě ta místa, kde archeologický obraz není zdaleka tak přesvědčivý.
A Anthonyho námitka je ještě tvrdší: podle něj v té době vůbec nemáme ten typ tunelových dolů, pro který by důlní vozík dával smysl.
Takže ano — našel jsem přesně odbornou kritiku, kterou hledáš. A není to nějaký internetový komentář. Je to přímá námitka Davida Anthonyho, doplněná Pottsovými výhradami, proti praktickému archeologickému základu této důlní hypotézy.
tak může být, že příslušná teorie je prostě chybná nebo nedostatečně opřená o archeologické důkazy, ale v čem je to úpadek vědy? jinak celkem hluboké doly jsou už z neolitu, tato část protiargumentace mi tedy příliš nesedí. co se týče AI, ta bývá submisivní, takže když zformuluji prompt tak, že budu chtít opačnou argumentaci… možná tedy stojí za to rozlišit 2 věci, co ten původní text míchá: obecnou hypotézu „kolo vzniklo z válců“ a konkrétnější verzi „kolo vzniklo v měděných dolech v Karpatech“.
Ona to není tak úplně špatná myšlenka, nějakou pravděpodobnost má, byť minimální. Úpadek vědy je v něčem jiném. V tom, že podobného balastu máme strašně moc. Co se vlastně stalo? Někdo měl nápad, možná úplně blbej, možná ne. No, a místo toho, aby sháněl důkazy pro a proti, udělal simulaci na počítači. Jako v Jáchyme hoď ho do stroje: „Je to na počítači, je to vědecký“. To je na houby, to, co bychom potřebovali jsou nálezy ze samotných dolů. Opřít to o něco hmatatelného. Proč v těch dolech nejsou koleje apod.
Co se týče AI, trochu jsem si to zjednodušil, sorry. Nicméně, už dávno jsem viděl kritiku archeologů na tohle téma. Mimojiné připomněli mnohem starší nalezy kola, než se kterými pracuje tahle teorie (spekulace).
no fakt je, ze moc nevim, v cem by v ere AI melo vlastne spocivat psani o vede (popularni). respektive – ano, asi bych nemel moc verit tomu, co se pise na The Conversation, to uz jsem zjistil parkrat (ale oni jim to vydali i nekde v recenzovanem casopisu?), to je ale spis detail. nicmene – jsou tiskove zpravy prislusne vedecke instituce jako zdroj lepsi? puvodni clanky casto nejsou dostupne a casto jsou nesrozumitelne (alespon mne). tak nevim, co tak muzu prinest nad ai. spravne se ji ptat, kde o veci neco vim? porovnavat vystupy vice modelu?