Sciencemag.cz
Related Articles
Jak bylo vynalezeno kolo? Uvádí se tu Mezopotámie, jindy východní nebo i jihovýchodní Evropa. Nejstarší kola vozů, ať už přímo objevená archeology, nebo na zobrazeních, pocházejí ze 4. tisíciletí př. n. l.
Samozřejmě – kolo u vozu není jediným příkladem technologie, je zde mlýnek nebo hrnčířský kruh. Z předkolumbovského Mexika, kde kolo „obecně“ používáno nebylo, známe mayský válec na silnice (je to tak trochu kolo, ne?) a hračky krokodýlů na kolečkách (v Mesoamerice nebyla domestikovaná zvířata schopná vůz tahat).
Následující text se týká objevu samotného vozu/vozíku. Konkrétně spojuje vynález s hornictvím – nacházíme se v době eneolitu, takže třeba s těžbou měděných rud (poznámka: i když mohlo jít i o kámen – nebo třeba i sůl?), a to už v celkem hlubokých a komplikovaných dolech s tunely. Datum a místo? Asi 3900 př. n l., jihovýchodní Evropa. Tak alespoň praví Kai James na The Conversation.
Teorii podporuje nález více než 150 modelů vozíků, který učinili archeologové studující tento region. Čtyřkolové modely o rozměrech půllitru byly vyrobeny z hlíny a na jejich vnějším povrchu byl vyryt proutěný vzor připomínající košíkářské výrobky používané tehdejšími hornickými komunitami. Datování pomocí uhlíku 14C později ukázalo, že tyto vozy jsou nejstaršími dosud známými vyobrazeními kolové dopravy.
Dlouho se předpokládalo, že se kola vyvinula z jednoduchých dřevěných válečků. Aby byly ale válečky nějak užitečné, vyžadují rovný, pevný terén a cestu bez stoupání a ostrých zatáček. Kromě toho, jakmile přepravovaný náklad přes válce přejede, je třeba použité válce neustále posouvat, aby se náklad mohl pohybovat dál. Ze všech těchto důvodů se ve starověku používaly valníky jen velmi málo. Podle skeptiků byly válečky příliš vzácné a nepraktické na to, aby mohly být východiskem pro vývoj kola.
V uzavřeném a stísněném prostředí důlních chodeb by ale válečky pro přetahování nákladu fungovat mohly.
Přechod od válečků ke kolům vyžaduje dvě klíčové inovace. První z nich je úprava vozíku, který převáží náklad. Základna vozíku musí být vybavena půlkruhovými úchyty, která udrží válečky na místě. Tímto způsobem, když obsluha táhne vozík, jsou válečky taženy spolu s ním.
Tato inovace byla možná motivována stísněností důlního prostředí, kde by bylo nutné pravidelně přenášet použité válečky zpět k přední části vozíku, což bylo v úzké chodbě problematické.
Následovalo pak zúžené válečků. Jednou z možností je, že tření na rozhraní válečku a zásuvky způsobilo opotřebení okolního dřeva, což vedlo k mírnému zúžení válečku v místě kontaktu. Druhou možností je, že horníci začali zužovat válečky, aby jejich vozíky mohly projíždět přes malé překážky na zemi. Každopádně díky mechanickému zúžení oblasti náprav se vozíky lépe tlačily. Dalším vývojem se válečky stále více zužovaly, až z nich zbyla jen štíhlá tyč zakončená na obou koncích velkými disky. Tato primitivní konstrukce představuje zrod toho, co dnes označujeme jako „kolo“.
Každopádně by podle této teorie kolo nevzniklo jako jediný vynález, ale mnoha kumulativními vylepšeními.
Kai James: How was the wheel invented? Computer simulations reveal the unlikely birth of a world-changing technology, The Conversation / Phys.org
Poznámka PH: Nejsem zrovna strojní inženýr ani kutil, takže se omlouvám za případné terminologické omyly. Jak se vůbec těm podložním otočným válečkům v češtině jednoduše říká? Gemini mi navrhuje štrekoň (asi německého původu a zastaralé, možná součást i nějakého profesního slangu, obecně asi výraz neznámý). ChatGPT se přimlouvá za přetahovací/transportní/posuvný válec nebo za válcový podvozek.
