Sciencemag.cz
Doporučujeme
Zjištění, na první pohled vhodné k ocenění Ig Nobel, může mít vztah i k lidské medicíně. Dýchání „zadkem“, tedy skrz konečník a sliznici střeva, představuje samozřejmě mechanismus spouštěný v nouzi. A savci uvedenými v titulku se, alespoň prozatím, myslí hlodavci a prasata.
Nová studie ukazuje, jak dodávka plynného kyslíku nebo okysličené vody přes konečník může zvířata zachránit při respiračním selhání.
Řada vodních organismů si vyvinula mechanismy dýchání, které nespoléhají na žábry, plíce ani povrch těla. Střevo používají k dýchání např. mořské okurky (ostnokožci) i některé ryby včetně sumců. To, zda podobnou schopnost mají i savci, ale dosud nebylo jasné.
Takanori Takebe z Tokyo Medical and Dental University aCincinnati Children Hospital Medical Center a jeho kolegové nyní např. provedli pokus, při němž se myši do 11 minut udusily za podmínek extrémně nízkého obsahu kyslíku ve vzduchu. Při vhánění čistého kyslíku do střeva přežilo za jinak stejných podmínek 75 % myší po dobu 50 minut. Přitom se ale porušuje povrch střev (muskóza), šetrnější je proto verze vhánět do střeva kapalinu s vysokých obsahem rozpuštěného kyslíku nebo se sloučeninami, které se rozpadají za uvolnění kyslíku (např. takto fungující oxidované perfluoráty již mají klinicky ověřenu biokompatibilitu i bezpečnost pro člověka).
Další pokusy u myší, potkanů a prasat ukázaly že okysličená kapalina ve střevech poskytuje podporu i v podmínkách, které nejsou smrtelné. V prostředí s 10 % kyslíku se zvířata s příslušnou dodatečnou dodávkou kyslíku dokázala podstatně lépe pohybovat. Střevní ventilace zvýšila množství kyslíku v srdci a krvi, nedocházelo k poklesu teploty pokožky a prasatům se i vrátila jejich barva.
Testované myši, potkani i prasata patří k modelovým organismům, jejich metabolismus máme zmapován celkem podrobně. Žádné negativní vedlejší účinky této terapie nebyly patrné.
Na první pohled není důvod, proč by to podobně nemělo fungovat i u člověka; samozřejmě to ale bude třeba ještě ověřit. Zda by to případná léčba opravdu pomáhala např. lidem se zápalem plic nebo při akutní dechové tísni, to ovšem nevíme, přesně neznáme ani případná rizika takových postupů. A samozřejmě – výzkum zaměřeny na plicní selhání souvisí alespoň potenciálně i s epidemií koronaviru…
Ryo Okabe et al, Mammalian enteral ventilation ameliorates respiratory failure, Med (2021). DOI: 10.1016/j.medj.2021.04.004
Zdroj: Cell Press / Phys.org
Poznámka PH: Ovlivňuje účinnost takového dýchaní obsah střev (zvýšení účinnosti klystýrem apod.?)? Nebo v poslední době tak populární střevní mikrobiom?
co treba vojenske pouziti? pokud by vojak se strevem napnenym kyslik dodavajici kapalinou vydrzel na jeden nadech pod vodou treba 30 minut misto 2, bylo by to celkem uzitecne. Rekord hloubky na jeden nadech je brutalnich 214 m, na jeden nadech bez pomocneho zavazi pak 130 m.