Jižní pól Saturnova měsíce Enceladus, vyznačeny trhliny v povrchovém ledu. Credit: NASA, ESA, JPL, SSI, Cassini Imaging Team

Kyanovodík na Enceladu – je to důkaz života?

Už dříve vědci zjistili, že obří gejzíry vyvržených ledových zrnek a vodní páry, které vyvěrají z povrchu Saturnova měsíce Enceladu, jsou bohaté na organické sloučeniny, z nichž některé jsou důležité pro život, jak jej známe. Nyní vědci, kteří analyzovali data z americké sondy Cassini, přináší důkaz o obyvatelnosti Enceladu na nové úrovni. Podařilo se jim totiž objevit silné potvrzení přítomnosti kyanovodíku, což je molekula, která je klíčová pro původ života. Kromě toho také výzkumníci odhalili důkaz, že oceán, který se ukrývá pod ledovým krunýřem měsíce a zásobuje zmíněné výtrysky, ukrývá významný zdroj chemické energie, který až doposud nebyl objeven. Zmíněná energie je zde ve formě několika organických sloučenin, z nichž některé na Zemi slouží jako „palivo“ pro organismy.

Objevy zveřejněné 14. prosince v časopise Nature Astronomy naznačují, že by na tomto malém měsíci mohlo být mnohem více chemické energie, než se dříve myslelo. Čím více energie je k dispozici, tím pravděpodobnější je, že se život začne množit a udrží se. „Naše práce přináší další důkazy o tom, že Enceladus obsahuje jedny z nejdůležitějších molekul jak pro vytvoření stavebních kamenů života, tak pro jeho udržení prostřednictvím metabolických reakcí,“ uvádí Jonah Peter, doktorand na Harvard University, který většinu výzkumu provedl během svého působení v JPL v jižní Kalifornii a dodává: „Nejenže se zdá, že Enceladus splňuje základní požadavky obyvatelnosti, ale nyní máme představu o tom, jak by na něm mohly vznikat komplexní biomolekuly a jaké typy chemických cest by do těchto procesů mohly být zapojeny.“

„Objev kyanovodíku je mimořádně vzrušující, protože jde o startovní čáru většiny teorií o původu života,“ uvádí Peter. Život, jak jej známe, vyžaduje stavební bloky, jako jsou aminokyseliny. Právě kyanovodík je jednou z nejdůležitějších a nejvšestrannějších molekul, které jsou zapotřebí ke vzniku aminokyselin. Jelikož se jeho molekuly mohou spojovat mnoha různými způsoby, rozhodli se autoři studie označit kyanovodík za švýcarský nůž předchůdců aminokyselin. „Čím více jsme se snažili zpochybnit naše výsledky testováním alternativních modelů,“ vzpomíná Peter: „tím silnější byly důkazy. Nakonec se ukázalo, že bez zahrnutí kyanovodíku nelze dosáhnout srovnatelného složení výtrysků.“

V roce 2017 vědci objevili důkazy o procesech na Enceladu, které by mohly pomoci udržet případný život v oceánu. Kombinace oxidu uhličitého, metanu a vodíku ve výtrysku naznačovala takzvanou metanogenezi, což je metabolický proces, při kterém vzniká metan. Metanogeneze je na Zemi poměrně hojně rozšířena a pro vznik života na naší planetě mohla být kriticky důležitá. Nová analýza odhaluje důkazy dalších zdrojů chemické energie, které jsou ještě silnější a pestřejší než je vznik metanu. Autoři objevili celé spektrum organických sloučenin, které byly oxidovány, což vědcům naznačilo, že zde existuje řada chemických cest, které by potenciálně mohly udržovat život v podpovrchovém oceánu Enceladu. Je to proto, že oxidace pomáhá pohánět uvolňování chemické energie.

„Pokud bychom metanogenezi z hlediska energie přirovnali k malé baterce do hodinek, pak naše výsledky naznačují, že by v oceán Enceladu mohl poskytovat něco na způsob autobaterie, co je schopné dodávat velké množství energie pro jakýkoliv život, který by tam mohl existovat,“ zmínil Kevin Hand, spoluautor studie a hlavní řešitel procesu, který vedl k novým výsledkům.

Na rozdíl od předešlých výzkumů, které využívaly laboratorní experimenty a geochemické modely k napodobení podmínek, které Cassini objevila na Enceladu, vsadili autoři nové studie na podrobnou statistickou analýzu. Procházeli data nasbírané hmotnostním spektrometrem iontů i neutrálních částic, který na sondě Cassini pomáhal studovat plyny, ionty i ledová zrnka okolo Saturnu. Kvantifikováním množství informací obsažených v datech byli autoři schopni odhalit jemné rozdíly v tom, jak dobře různé chemické sloučeniny vysvětlují signál sondy Cassini. „Existuje mnoho potenciálních kousků skládačky, které lze pospojovat při hledání shody s pozorovanými údaji,“ uvedl Peter a dodal: „Použili jsme matematiku a statistické modelování, abychom určili, jaké kombinace dílků skládačky nejlépe odpovídají složení výtrysků a tvoří většinu dat aniž bychom příliš interpretovali omezený soubor dat.“

Vědci musí ujít ještě dlouhou cestu, než najdou odpovědi na otázky, zda se mohl na Enceladu rozvinout život. Jak však Peter poznamenal, nová studie položila chemické cestičky pro život, které by mohly být otestovány v laboratoři. Stojí za to poznamenat, že aktuální objev opět potvrzuje, že Cassini je misí, která nám stále dává něco nového a to i dlouho poté, co odhalila, že Enceladus je aktivní měsíc. V roce 2017 byla její mise ukončena záměrným navedením sondy do atmosféry Saturnu. „Naše studie ukazuje, že ačkoliv mise sondy Cassini skončila, její nasbíraná pozorování nám i nadále poskytují nové poznatky o Saturnu a jeho měsících. A to se týká i záhadného Enceladu,“ uvedl Tom Nordheim, planetolog z JPL, který je spoluautorem studie a byl členem týmu kolem mise Cassini.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

autor: Dušan Majer

Převzato z Kosmonautix.cz, upraveno

Biologická fixace dusíku je zřejmě velmi stará

Živé organismy fixují z neživé přírody nejen uhlík, ale jsou také závislé na přísunu dusíku. …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close