Sciencemag.cz
Doporučujeme
Existuje celá řada „lepidel“, náplastí i sprejů, které mají zacelit prudce krvácející rány, ať už při chirurgických zákrocích nebo v terénních podmínkách. Klasické šití často trvá příliš dlouho a člověk by do té doby vykrvácel.
Hyunwoo Yuk a Jingjing Wu z MITu, Christoph Nabzdyk z Mayo Clinic a jejich kolegové nyní navrhují využít látku, kterou se ke skále přichycují svijonožci (řazení mezi korýše, i když kraba zrovna nepřipomínají; mimochodem se přichycují nejen ke skalám, ale také k trupům lodí a dokonce i ke kůži velryb). Příslušná pasta by měla dokázat přilnout i k mokrému (= krví pokrytému) povrchu a zastavit krvácení už asi 15 sekund po aplikaci. To má být velký pokrok třeba proti srážecím faktorům, které zaberou až v řádu minut a často jsou na silně krvácející rány vůbec neúčinné.
Vědci z MITu již před 2 lety navrhli pásku, která se inspirovala materiály používanými k lovu kořisti pavouky. Tato lepidla fungují také ve vlhku. Nabité polysacharidy totiž dokážou na kůži kořisti prakticky okamžitě vytvořit suchý flek a na ten pak přilnulo samotné lepidlo. Nový materiál inspirovaný svijonožci jde ale ještě dál, protože by měl přilnout nejen k povrchu vlhkému, ale i drsnému a různě „znečištěnému“, tj. obsahujícímu i další látky.
Základem lepidla jsou proteiny. Lepivé bílkovinné molekuly, které pomáhají svijonožci přilnout k povrchu, jsou suspendovány v oleji, který odpuzuje vodu a veškeré nečistoty nacházející se na povrchu, což umožňuje lepivým bílkovinám pevně přilnout. Na MITu vyšli z kombinace, kterou již dříve zkoumali. Jde o kyseliny polyakrylovou, do tohoto polymeru je vložen ester NHS (N-Hydroxysukcinimid); ten zajišťuje přilnavost chitosanu, sacharidu, který materiál spojuje. Výzkumníci zmrazili pláty tohoto materiálu, rozemleli je na mikročástice a poté vytvořili suspenzi těchto částic v silikonovém oleji.
Když se výsledná pasta nanese na vlhký povrch, například na tkáň pokrytou krví, olej odpuzuje krev a další látky, které mohou být přítomny, a umožňuje tak adhezivním mikročásticím zesíťovat a ránu pevně utěsnit. Vědci prokázali při testech na potkanech, že během 15 až 30 sekund po nanesení lepidlo ztuhne a krvácení se zastaví.
Jednou z výhod tohoto nového materiálu oproti oboustranné lepicí pásce, kterou výzkumníci navrhli v roce 2019, je to, že pastu lze tvarovat tak, aby se přizpůsobila nepravidelným ranám. Páska se hodila spíše pro utěsnění chirurgických řezů nebo připevnění zdravotnických prostředků ke tkáním.
Další testy, tentokrát na prasatech, ukázaly, že nové lepidlo dokáže zastavit i krvácení v tak citlivém orgánu, jako jsou játra. Navíc fungovalo i tehdy, když se současně podávaly silné prostředky na ředění krve (heparin), a samotná krev v důsledku toho netvořila sraženiny.
Povlak lepidla zůstane funkční po dobu několika týdnů a vyvolává jen malý zánět. Lepidlo se v řádu měsíců potom v organismu samo rozloží. Pokud chirurgové chtějí s ránou provádět nějaké další věci, mohou lepidlo také kdykoliv rozpustit ve speciálním roztoku.
Zdroj: MIT News, Nature Biomedical Engineering
