Lesy byly vypalovány podle všeho už v mezolitu, nicméně radikální přeměna okolní krajiny začala až se zemědělstvím v mladší době kamenné. Přesto podle nové studie ale ještě větší změny původních ekosystémů než v neolitu probíhaly v Evropě během doby bronzové.
Nová studie přesněji řečeno rozlišuje mezi migracemi v neolitu – z Blízkého východu na severozápad postupovali první zemědělci – a v eneolitu a době bronzové – z východoevropských stepí na západ přicházeli do Evropy mj. lidé mluvící indoevropskými jazyky, přičemž tito příchozí byli částečně kočovníky. Studie vědců z University of Copenhagen a University of Plymouth nyní uvádí, že druhá migrace byla kupodivu spojena s většími průvodními změnami vegetace a tyto změny také probíhaly rychleji (druhý závěr zase tak překvapivý není, protože tito příchozí byli mobilní, znali koně a vůz, rychlá byla pak i celá migrace Evropou). S oběma migracemi byl spojen úbytek lesů a jejich nahrazení „stepní vegetací“, což zahrnuje i obdělávaná pole.
Fernando Racimo et al, The spatiotemporal spread of human migrations during the European Holocene, Proceedings of the National Academy of Sciences (2020). DOI: 10.1073/pnas.1920051117
Zdroj: University of Plymouth/Phys.org
Poznámky PH:
Proč v souvislosti se změnami přírodního prostředí ale zkoumat zrovna velké celoevropské migrace? Stačí přece např. růst počtu obyvatelstva, nemusí nikdo přicházet zvenčí…?
Je možné, že pastevci z východní Evropy záměrně vypalovali lesy také na louky, kterých dokázali využívat větší plochu než zemědělské půdy?
Lesy mohly mizet i tam, kde se plocha dále přímo nevyužívala – dřevo jako palivo, výroba dřevěného uhlí později potřebná v metalurgii železa…