Lov začíná. Kořist právě zmizela za obzorem. Foto: Martin Hora.

Lidská fyziologie při vytrvalostním lovu

I když se pohyboval v extrémním horku, lovec se nepřehřál a ztratil překvapivě málo vody.

Mezinárodní tým vedený antropology z Univerzity Karlovy provedl výzkum, který přináší první přímá fyziologická měření během tzv. vytrvalostního lovu, prastaré lovecké strategie, při níž člověk uštve kořist pěším pronásledováním. Výsledky, publikované v časopise Journal of Human Evolution, ukazují, že tato forma lovu je energeticky výhodná a zvládnutelná i pro moderního, neaklimatizovaného člověka.
Vytrvalostní lov je podle vědců klíčovým faktorem v evoluci lidské termoregulace, energetiky a vytrvalostního běhu. Přesto až dosud nikdo neměl přímá data o tom, co se během takového lovu děje s lidským tělem. „Chtěli jsme zjistit, kolik energie vytrvalostní lov člověka stojí, jak je náročný na udržení tělesné teploty, a zda je nutné při pronásledování kořisti běžet,“ říká hlavní autor studie Martin Hora z Katedry antropologie a genetiky člověka PřF UK.
Studie proběhla v poušti Namib, kde čtyři lovci, vedení zkušeným ultramaratoncem Robim Dattatreyou, absolvovali šest lovů přímorožců. Během tří dnů překonali 50 kilometrů při teplotách kolem 40 °C. Dva lovy byly úspěšné, z toho jednou zdravé a jednou zraněné kořisti. Měření ukázala, že člověk zvládá takový výkon bez přehřátí: tělesná teplota lovce nepřekročila 39 °C.
„I když se pohyboval v extrémním horku, lovec se nepřehřál a ztratil překvapivě málo vody,“ shrnuje Hora. Denní energetický výdej dosahoval zhruba 5000 kcal, což se nevymyká dennímu výdeji u současných lovců-sběračů či pastevců žijících v horkém klimatu. Lov se přitom ukázal jako mimořádně efektivní, kdy čistý energetický zisk by stačil pokrýt denní potřeby padesáti lidí.
Lov zraněné kořisti byl úspěšný i bez využití běhu, což naznačuje využitelnost této strategie i pro rané lidské druhy, které ještě neměly tělesné přizpůsobení na dlouhý běh. „Naše data podporují hypotézu, že i hominini bez vyvinutých běžeckých adaptací mohli lovit úspěšně chůzí, pokud sledovali oslabenou nebo zraněnou kořist,“ dodává spoluautor Vladimír Sládek.
Studie ukazuje, že vytrvalostní lov představuje energeticky výhodnou strategii, jež mohla být účinná i u předků člověka, u nichž se tato možnost dosud příliš nezvažovala.

Hora M., Dattatreya R., Struška M., Pontzer H., Sládek V., 2025. Human energy expenditure and thermoregulation during persistence hunting in the Namib. Journal of Human Evolution. 209, 103773. doi.org/10.1016/j.jhevol.2025.103773

tisková zpráva Přírodovědecké fakulty UK

Simulace svítivých červených nov pomůže výzkumu dvojhvězd

K lepšímu pochopení evolučních trajektorií dvojhvězd by měly přispět simulace, které vytvořili pracovníci Ústavu teoretické …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *