Nové simulace naznačují, že magnetické pole Země se oproti předcházejícím představám mění až 10krát rychleji. Studie je založena především na analýze toku železa v hloubce 2 800 km pod povrchem; tento proud se v závislosti na změnách magnetického pole v posledních 100 000 letech různě natáčel.
Změny magnetického pole v současnosti dokážeme sledovat velmi efektivně především díky satelitním technologiím, nicméně dále do minulosti panuje mnohem větší míra nejistoty. Většina dat vychází z analýz magnetických sedimentů a lávových proudů.
Chris Davies z University of Leeds a Catherine Constable z Univesity of California v San Diegu nyní dospívají k závěru, že změny magnetického pole byly v minulosti až desetkrát rychlejší než dnes, tj. řádově až 1 stupeň ročně. Dále se ukazuje, že rychlé změny byly spojeny s oslabováním magnetického pole, což mj. může znamenat i období, kdy se blíží přepólování, a dále pak tzv. exkurze, tj. období, kdy je osa magnetického pole málo rovnoběžná se spojnicí geografického severního a jižního pólu (a i póly obou typů jsou od sebe daleko, pól se posune o několik desítek stupňů do nižších zeměpisných šířek; geomagnetické exkurze se někdy popisují jako totožné s procesem přepólování, až na to, že namísto jeho dokončení se pak „vše vrátí zpět“).
Nová studie za zvlášť výraznou událost prohlašuje změny až o 2,5 stupně, k nimž docházelo před 39 000 lety a byly spojen s lokální anomálií (zeslabením) v oblasti Střední Ameriky. Tyto změny ale nepředcházely žádnému přepólování, naopak po něm celkem krátce následovaly (poslední přepólování proběhlo před asi 41 000 lety).
Autoři výzkumu tvrdí, že většina jejich závěrů stojí nejen na samotných paleontologických/geologických datech, nýbrž i na počítačových simulacích, přičemž obě metody dávají obdobné výsledky.
Rapid geomagnetic changes inferred from Earth observations and numerical simulations, Nature Communications (2020). DOI: 10.1038/s41467-020-16888-0
University of Leeds/Phys.org a další