(c) Graphicstock

Magnetickému poli Země trvalo přepólování mnohem déle

Celé je to poněkud záhadné. Magnetické pole chrání Zemi před nabitými částicemi z kosmu. Pokud si občas póly vyměňují a nějakou dobu to trvá, měli bychom to dokázat zaznamenat nejen v geologickém záznamu, ale i jinak – vyšší rychlost mutací by měla ovlivnit fungování evoluce a projevit se třeba vyšší vymíráním. Nic takového ale nepozorujeme, jak je to tedy s potřebností příslušného deštníku pro pozemský život?

Nový výzkum navíc ukazuje, že přepólování může trvat déle, než se dosud myslelo, a během celého tohoto období zřejmě Země magnetické pole neměla vůbec, nebo jen slabé. Což můžeme brát jako riziko (podle řady názorů může magnetické pole změnit svou polaritu i v blízké budoucnosti), jako potvrzení názoru, že na tom všem životu tolik nezáleží, nebo jako doklad, že těmto jevům prostě pořádně nerozumíme.
Severní magnetický pól se aktuálně posunul/posouvá z Kanady na Sibiř, na což už letos museli reagovat dodavatelé geolokačních systémů pracujících na příslušném principu. K celkovému přepólování dochází po několika stech tisících letech. Brad Singer a jeho kolegové z University of Wisconsin-Madison nyní tvrdí, že k poslednímu trvalejšímu přepólování (tzv. obrácení Matuyama-Brunhes) došlo před asi 770 000 lety, nový závěr studie ovšem je, že proces zabral 22 000 let – mnohem déle, než se dosud předpokládalo. Samotné závěrečné přepólování trvalo asi 4 000 let, nicméně už předtím existovalo delší období nestability – 18 000 let, kdy docházelo k rychlým posunům a dvěma dočasným přepólováním.
Výsledky vycházejí z celosvětového sledování lávových proudů, sedimentů v oceánech a jader ledovců v Antarktidě. Jak souvisejí ledovce s magnetickým polem? Kosmické záření dopadající do atmosféry totiž vytváří rozbitím atomů kyslíku beryllium (izotop 10Be), množství beryllia pak tedy odpovídá právě intenzitě záření a inverzně velikosti zemského magnetického pole.
Aktuálně se odhaduje, že intenzita magnetického pole klesá asi o 5 % za století. To naznačuje, že můžeme směřovat k přepólování, ale jistý si tím nikdo není. Současná studie naznačuje, že před samotným přepólováním by asi došlo k delšímu období větší nestability pole, lidé by měli několik generací čas se připravit (respektive jak to teď vypadá, spíše připravit elektronické systémy, života by se to asi prakticky netýkalo).

B.S. Singer el al., „Synchronizing volcanic, sedimentary, and ice core records of Earth’s last magnetic polarity reversal,“ Science Advances (2019). advances.sciencemag.org/content/5/8/eaaw4621
University of Wisconsin-Madison/Phys.org a další

Poznámky: Viz i populární výzkumy „magnetického smyslu“ u krav, sobů, lišek… Co takoví tažní ptáci, tady se zdá, že mnozí z nich jsou na orientaci podle magnetického pole závislí bezprostředně? Neovlivňují je tedy už současné posuny severního magnetického pólu?
Též se uvádí, že samotné přepólování není úplně chaotické, ale ani periodické. Mohou zde hrát roli vnější změny, impakty asteroidů nebo větší sopečné erupce.
Možná by pro pozemský život byl rizikový souběh, kdy současně se zeslabením/dočasným vymizením magnetického pole by došlo došlo k nějaké extrémnější kosmické události generující silnější záření než obvykle?

Viz také:
Země mohla mít víc magnetických pólů
Magnetické pole ovlivňuje i útěk srnců

Chytrý textil detekuje toxické látky

Vlákna jako čidla plynů, integrovaná do textilií, mohou být základem nové generace inteligentních oděvů. Včasný …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close