Sciencemag.cz
Doporučujeme
Asi před 3 miliardami let bylo na místě dnešního marsovského Gale Crater jezero. Michael Thorpe a Kirsten Siebach z Rice University a Joel Hurowitz ze State University of New York v Stony Brook vzali data pořízená vozítkem Curiosity a zkoumali, jaké pozemské oblasti by se nejvíc podobaly geologické procesy na dávném Marsu – tedy způsoby zvětrávání a usazování místních hornin.
Nejbližší analogií mají být čedičové horniny současného Islandu s teplotami těsně nad nulou. (Poznámka PH: Určitě hrubou analogií, protože na Marsu tehdy určitě nepršelo jako na Islandu a ani nebyl pozemský atmosfeérický tlak.) Kapalná voda zde tedy přítomná byla celkem stabilně a řeky tekly, i když jestli tehdejší Mars lze označit za „teplý a vlhký“, záleží zejména na tom, s čím ho srovnáváme.
Poté, co se na místě definitivně ochladilo a vše vyschlo, se geologické procesy naopak prakticky zastavily – i proto jsou 3 miliardy let staré sedimenty na Marsu prý velmi dobře srovnatelné se sedimenty ze současných islandských řek a jezer. Kdyby v době tekoucí vody bylo tepleji než pár stupňů nad nulou, řadu minerálů zachovalých v horninách v Gale Crater by nad nimi tekoucí voda vypláchla; horní limit pro teplotu má být proto určen celkem spolehlivě. A i „scénář Island“ platil v Gale Crater pouze pro příznivější čas. Ještě ve starší době se zde klima podoba spíše Antarktidě, stav před 3 miliardami let nebyl výsledkem systematického ochlazování, ale šlo spíše o výkyv nahoru. V současnosti Curiosity v oblasti naměřila rekordní teploty -90 °C a 0 °C jako horní limit.
Co z toho vyvodit pro debaty o marsovském životě? Určitě nešlo o prostředí, které by nějak přálo vzniku života, ale jednou existující život cca pozemského typu by zde asi mohl bez větších potíží přetrvávat. Období, kdy se Mars nejvíce podobal Zemi, je ovšem ještě starší, někdy před necelými 4 miliardami let. Ukazuje se, že celkem teplé a vlhké klima panovala i později, i když se to sotva týkalo celé planety/většiny planety, jako je tomu v případě Země, spíše nastávalo tu a tam („Island v Antarktidě“).
Source‐to‐Sink Terrestrial Analogs for the Paleoenvironment of Gale Crater, Mars
Michael T. Thorpe Joel A. Hurowitz Kirsten L. Siebach
https://doi.org/10.1029/2020JE006530
Zdroj: Rice University a další
Před 3,5 miliardami let mohl mít Mars atmosféru o parciálním tlaku CO2 až 1 bar.
https://faculty.washington.edu/dcatling/papers_mine/Catling2006_MarsEncyclo.pdf
Při nízkých tlacích atmosféry by tekutá voda rychle sublimovala. „Vše“ by pak rychle uletělo do kosmu pro malou přitažlivost Marsu.
Je to ale jen analogie podobnosti hornin…
pri tlaku jako na Zemi a s atmosferou slozenou z CO2 by bylo jak teplo? ja na dost vubec dost zmrzleho ledu z CO2 v cepickach planety? (zase asi u smesi CO2 a N2 by zbyvalo vysvetlit, kam od te doby zmizel ten dusik…)
Dusík je těžší CO2, tak časová konstanta exponenciálního průběhu úniku z planety je kratší.
https://en.wikipedia.org/wiki/Atmospheric_escape
Co zmrzne, to je složitější. Teď se ukázalo, že se voda dostává „ze“ Země na Měsíc…
Těžší (pomalejší) je CO2. Překlep…