Sciencemag.cz
Doporučujeme
Biotechnologicky vyráběné maso se prozatím potýká s řadou překážek, hlavně s cenou. Možné zlevnění výroby by mohlo být spojeno s využitím kmenových buněk, které předtím projdou speciální úpravou. Na Tufts University za tímto účelem vyvinuli imortalizované svalové kmenové buňky skotu (iBSC), které mohou rychle růst a dělit se možná i neomezeně dlouho. Nebo alespoň 100krát.
Normální svalové kmenové buňky odebírané pro založení kultury ze živých zvířat biopsií, se obvykle dělí jen asi 50krát, než začnou stárnout a přestanou být životaschopné. Nutnost biopsie proces prodlužuje. Má-li maso pěstované v bioreaktorech skutečně získat podstatnější podíl na trhu současného masného průmyslu, musí být možné produkovat miliony tun ročně. Nesmrtelné kmenové buňky by také snížily bariéru pro další výzkumy související s „buněčným zemědělstvím“.
Pro přeměnu běžných svalových kmenových buněk skotu na imortalizované svalové kmenové buňky skotu byly klíčové dva kroky. První se (nepřekvapivě) týkal telomer. Vědci v rámci výzkumu upravili kmenové buňky skotu tak, aby neustále obnovovaly své telomery, čímž udržovaly své chromozomy „mladé“ a připravené na další kolo replikace. Druhým krokem k nesmrtelnosti buněk bylo přimět je k nepřetržité produkci proteinu, který stimuluje kritickou fázi buněčného dělení. To účinně urychluje tento proces a pomáhá buňkám růst rychleji.
Svalové kmenové buňky nejsou konečným produktem, který by člověk (ve smyslu zákazníka příslušné technologie) chtěl jíst. Musejí se nejen dělit a růst, ale také se diferencovat ve zralé svalové buňky stejně nebo alespoň velmi podobně jako svalové buňky, které známe ze stejku nebo svíčkové. Výzkumný tým zjistil, že nové kmenové buňky se skutečně diferencují ve zralé svalové buňky, ale ještě zde zbývá co zkoumat. Rychlost replikace může souviset s tím, že bude vhodnější nechat projít více generací atp.
Andrew J. Stout et al, Immortalized Bovine Satellite Cells for Cultured Meat Applications, ACS Synthetic Biology (2023). DOI: 10.1021/acssynbio.3c00216
Zdroj: Tufts University / Phys.org
Poznámky PH:
Už původní tisková zpráva upozorňuje, že nesmrtelné kmenové buňky mohou vyvolávat obavy. Jsou to tak trochu buňky rakovinné. Nicméně: pro samotnou produkci by se z těchto buněk měly stát buňky normální, dále budou tepelně upraveny, stráveny, ani kmenová buňka skotu nebo prasete neporoste v člověku. Ale samozřejmě marketing je marketing – pokud odpůrci požijí slogan „nebojíte se jíst rakovinu…“?
Jinak problém je to krajně složitý. Proč je tak těžké např. chuťový vjem napodobit z rostlinných materiálů? Proč tak přesně napodobovat něco, co zřejmě není moc zdravé (nasycené mastné kyseliny, cholesterol). Ani „odstranění utrpení zvířat“ není jednoznačným argumentem, příslušná zvířata (v další generaci) po přijetí technologie prostě nebudou. Chtěli byste být radši masným skotem nebo nebýt vůbec? (Ale to už je asi příliš abstraktní, chceme-li dojít k nějakým praktickým závěrům – samozřejmě, být či nebýt se týká i lidského života etc.)
Jinak dnes bude pochopitelně argumentem pro posuzování laboratorního masa přepočet všeho na emise oxidu uhličitého, metanu…
Ať je tato metoda nadějná. Dobytek nevymizí, v menším počtu si budou lebedit na lukách.