Sciencemag.cz
Doporučujeme
Jak souvisí sofistikované antické počítadlo a gravitační vlny?
Mechanismus z Antikyhéry je populárním archeologických artefaktem, však se s ním zapletl i Indiana Jones :-).
Jak ale může souviset s gravitačními vlnami? Techniky vyvinuté k analýze vlnění časoprostoru, které zachytil jeden z nejcitlivějších vědeckých přístrojů 21. století, mohou totiž podle nové studie vrhnout nové světlo na fungování tohoto, řekněme, analogového počítače.
Astronomové z Glasgowské univerzity použili techniky statistického modelování vyvinuté pro analýzu gravitačních vln ke stanovení pravděpodobného počtu děr v jednom z rozbitých prstenců mechanismu. Závěr zní, že strojek byl s největší pravděpodobností používán ke sledování řeckého lunárního roku.
Mechanismus byl objeven v roce 1901 potápěči, kteří zkoumali vrak potopené lodi poblíž ostrova Antikythéra v Egejském moři. Přestože se strojek o velikosti krabice od bot rozpadl na fragmenty a erodoval, rychle se ukázalo, že obsahuje složitou řadu ozubených kol, která byla neobvykle složitě opracovaná.
Desítky let následného výzkumu a analýzy prokázaly, že mechanismus pochází z 2. stol. při n. l. (helénistické období) a fungoval jako jakýsi ruční mechanický počítač. Vnější ciferníky napojené na vnitřní ozubená kola umožňovaly uživatelům předpovídat zatmění a vypočítávat astronomické polohy planet k jakémukoli datu s přesností, která nemá obdoby u žádného jiného známého zařízení z té doby (poznámka: vlastně nevíme, zda tento mechanismus byl na svou dobu nějak výjimečný; nemusel být, ale nic podobného z antiky neznáme).
V roce 2020 odhalily nové rentgenové snímky jednoho z prstenců mechanismu, známého jako kalendářní prstenec, nové detaily pravidelně rozmístěných otvorů, které se nacházejí pod prstencem. Protože však byl prstenec rozbitý a neúplný, nebylo jasné, kolik přesně otvorů původně obsahoval. První analýza, kterou provedl Chris Budiselic a jeho kolegové, naznačovala, že jich bylo pravděpodobně někde mezi 347 a 367.
Glasgowští vědci nyní v nové studii popisují, jak pomocí dvou technik statistické analýzy odhalili nové podrobnosti o kalendářním prstenci. Ukazují, že je mnohem pravděpodobnější, že prstenec měl 354 otvorů, což odpovídá lunárnímu kalendáři, než 365 otvorů odpovídajících slunečnímu roku. Analýza také ukazuje, že 354 otvorů je stokrát pravděpodobnější než prsten s 360 otvory, který jako možný počet naznačoval předchozí výzkum.
Spoluautor studie Graham Woan na základě polohy dochovaných otvorů a rozmístění šesti dochovaných fragmentů prstence vypočítal s pomocí bayesovské statistiky pravděpodobný počet otvorů v mechanismu. Jeho výsledky mají přinášet přesvědčivý důkaz („důkaz“?), že kalendářní prstenec mechanismu obsahoval buď 354, nebo 355 otvorů. Joseph Bayley zase přizpůsobil techniky používané k analýze signálů zachycených detektory gravitačních vln LIGO k důkladnému prozkoumání kalendářního prstence (vlastně co se používá k výzkumu vesmíru dnes, se propojilo se zařízením pro sledování vesmíru v helénistickém období, poznamenává v této souvislosti průvodní tisková zpráva).
Kalendářní prstenec tedy s největší pravděpodobností obsahoval 354 nebo 355 otvorů v kruhu o poloměru 77,1 mm. Rovněž se ukázalo, že otvory byly umístěny s mimořádnou přesností, přičemž průměrná radiální odchylka (jak moc se kolo vychyluje při otáčení) mezi jednotlivými otvory činila pouhých 0,028 mm.
An improved calendar ring hole-count for the Antikythera mechanism. Horological Journal.
Click to access 07-HJJuly24-AOTM-2.pdf
Podrobnější popis zařízení na Wikipedia.cz
