Sciencemag.cz
Doporučujeme
Otázka, jak se má pracovat s případnými informacemi o mimozemské civilizaci, spadá nejspíš do teorie her. Jak budou nebo jak by měly postupovat vlády – míněno samozřejmě vlády velmocí, které mají k příslušným projektům nejblíž – v případě objevu cizí inteligence, respektive jejich signálů?
Evan Gough na UniverseToday v této souvislosti odkazuje na dvě studie. První z roku 2020 se zabývá nikoliv samotným rizikem kontaktu s mimozemskou civilizací (v poslední době tyto úvahy zpopularizovala např. sci-fi trilogie Problém tří těles), ale tím, co z objevu vyplyne pro politickou situaci na Zemi.
Samozřejmě: geopolitických problémů je dnes dost i bez toho, abychom se museli zabývat něčím tak hypotetickým, jako jsou mimozemšťané, nicméně proč neobrátit spekulace i tímto směrem. Kenneth Wisian a John Traphagan z Texaské univerzity ve starší studii upozorňují na to, že už pouhá detekce signálu (ETI) může otřást řadou náboženských systémů a vyvolat takto motivované konflikty/násilí (samozřejmě někdo popře pravost signálu atd.). Pro mocnost, které by se podařilo příslušný kontakt do budoucna monopolizovat, by z toho vyplynuly (potenciálně) velké výhody a přístup k novým technologiím. Proto by měla být ihned přijata opatření na speciální zabezpečení vědců, jejich rodin i institucí, teleskopy by měly být považovány za kritickou infrastrukturu na úrovni jaderných elektráren atd.
Nová studie (hlavní autor Jason T. Wright z Penn State University, další autoři spojeni s NASA, zatím k dispozici jako preprint na Arxiv) naproti tomu považuje technologické („strategické“) výhody případného kontaktu za zanedbatelné. Přirovnává se to k tomu, jako by středověcí učenci dostali do rukou učebnici pro vývoj jaderných zbraní – byla by jim nejspíš k ničemu, chyběl by jim kontext. Navíc už dnes je na Zemi možná k dispozici dost jaderných, konvenčních a třeba i biologických zbraní, které by mohly zničit celou civilizaci. (Poznámka: předpokládá se, že know-how od mimozemšťanů by získali právě ti, kdo již mají ničivé prostředky dnes. Také se v těchto úvahách jakoby automaticky počítá s tím, že by civilizace na druhé straně byla technologicky vyspělejší. Protože my se zabýváme projekty typu SETI relativně krátce, pak je pravděpodobnější, že… Vše z toho je ale samozřejmě diskutabilní.) Další věc je, že minimálně Západ by zřejmě příslušný kontakt vůbec monopolizovat nedokázal (nebo dokonce utajit i jeho existenci), věda je dnes integrovaná mezinárodně, největší observatoře mají za partnery různé státy a instituce atd.
Autoři nové studie tvrdí, že riziko spočívá nikoliv v tom, co by z kontaktu mohla nějaká velmoc získat, ale co by si o tom myslely (mohly myslet) další velmoci. Autoři proto navrhují opak předešlého doporučení, otevřenost namísto přísnějších bezpečnostních opatření. Tím se minimalizuje podezření protistran a riziko jejich agresivní reakce na hrozbu „aliance s mimozemšťany“. Antagonistické strany bývají pochopitelně paranoidní…
Jiná věc je, že samotní vědci účastnící se projektů by ohrožení být mohli, ale to spíše ze strany šílenců, asi po vzoru takových, jací se objevili v souvislosti s epidemií COVID.
Zdroje:
Evan Glough, How Should the World’s Governments Respond if We Detect an Alien Civilization? UniverseToday.com
The Search for Extraterrestrial Intelligence: A Realpolitik Consideration, https://doi.org/10.1016/j.spacepol.2020.101377
Geopolitical Implications of a Successful SETI Program, https://arxiv.org/abs/2209.15125
Poznámky PH:
Podobně jako ve světě Tří těles je to celé spíše otázka teorie her. Když si představíme, jak by příslušná civilizace, jejíž signál bychom zachytili, od nás byla daleko… Jak dlouho by tedy trvala odpověď (jak dlouho by trvalo rozhodnutí, zda vůbec odpovídat?), ustavení kódu, předání nějaké další informace (potenciálně první nějak prakticky užitečné). Sotva bychom se vešli do 50 let, kdy už zase bude nejspíš všechno jinak (i když třeba geopolitičtí stratégové asi uvažují i v takových časových měřítkách). Navíc objev mimozemské civilizace může obnášet třeba nějaký její artefakt, vedlejší produkt, nikoliv signál; pak by ustavení komunikace trvalo ještě déle a vůbec by se nemuselo podařit (bez ohledu na ochotu obou stran, příslušná civilizace by už nemusela ani existovat).
Celé je to prostě (subjektivně) velmi nepravděpodobný scénář. Nedokázali jsme ve vesmíru objevit stopy vůbec žádného života, natož inteligentního. I když hledání technosignatur je určitě zajímavým přístupem k problému. Viz také: Proč ve vesmíru hledat hlavně technosignatury
Ve spekulacích lze ovšem pokračovat skoro do nekonečna. Signál se nepotvrdí, ale mezitím dojde na Zemi k nějakým změnám. Tedy odtud se odvíjí i motivace samotnou existenci signálu falšovat, ale to platí pro x dalších signálů (není důležitá samotná věc, ale reakce na ni).
Tak nevím, umožňuje to celé vůbec nějaký netriviální postřeh?
Ja si pomáham sem tam uvažovaním o vyspelejších mimozemšťanoch s porovnávaním aktivít našich podarených veľmoci. Často krát dostávam pri tom adekvatnejšie odpovede, názory! Čo chcú naše veľmoci v súčasnosti? Byť stealth teda čo najmenej viditeľný a špehovať. Čo by chceli asi mimozemšťania? Asi byť viacej stealth a špehovať. Asi každá vyspelejšia mimozemská civilizácia založená na konkurencii, tiež príde k podobným záverom. Ľudstvo vyspelejším mimozemšťanom ťažko nejako ublíži, poškodí, ak o ich existencii nebude vedieť. Asi budú kryť svoje vesmírne aktivity kryť nejako Stealth, alebo maskovať inými prírodnými udalosťami.
Spehovanie našími veľmocami naberá na intenzite.Už nebude otázka ani či nás niekto špehuje, ale koľkí nás špehujú. A kedy to môžu zneužiť. Naše údaje napríklad z mobilom, PC monitorujú a archivujú v miliárdach prípadov. Nemyslí, že ak hecknú najakym obchodným spoločnostiam stovky miliónov údajov, stoja za tým mafie. Mafie idú po ziskoch a ani ich veľmi nezaujímajú údaje, čo si najakí obyčajní dedkovia kupia, to by sa mafie vlastne upracovali a najímali ľudí s IT ktorí zadarmo robiť nebudú a podobne.
Šikovnejší mimozemšťania asi dôjdu k záverom že každá vyspelšia civilizácia, inteligencia vlastne potrebuje niečo ako databázy, Internet. A možno už nás cez tieto systémy sofistikovane špehujú. Nemusia nás žiadať o rôzne patenty, vyjednávať niečo za niečo a podobne. Sme ako ľudstvo vlastne schopní ropoznať, že nás s rôznych dôvodov nešpehujú? Aj keby niekto na niečo prišiel, tušil aj tak by zo špehovacích aktivit najprv vinili naše podarené veľmoci, zločin, podivínov.
Jedná vedkyňa už hľadala na Internete podľa kľučovych slov ľudí z budúcnosti. Zatiaľ asi neupešne lebo sa obrátila na americkú NSA aby jej pomohli, lebo majú oveľa vyspelejšie a vykonnejšie vyhľadavacie techniky.
Jsme trochu narcistně opojeni tím, kam se technika a věda dostala za posledních sto let.
Pokud by nás ovšem pozorovala skutečná „civilizace“, asi by se na nás dívala zrovna tak jako my, kdybychom objevili planetu obydlenou druhohorními veleještěry. 🙂 🙁
O čem si s tyranosaurem popovídat?