Mléčná dráha. Autor obrázku: R. Hurt – NASA/JPL. Licence obrázku: Volné dílo.

Mléčná dráha dělá vlny

Naši galaxii si většinou představujeme jako cca rovinný disk, ten je ale – podobně jako u většiny jiných galaxií tohoto typu, tj. spirálních – ve skutečnosti pokroucený. Spíše než o otáčející omeletu by tedy bylo na místě přirovnání k bramborovým lupínkům.
Vědci ze Sloan Digital Sky Survey představili na 237. zasedání Americké astronomické společnosti na toto vlnění Mléčné dráhy dosud nejpodrobnější pohled. O tomto jevu zatím moc nevíme, protože jsme Galaxii schopni pozorovat jen z jediného místa. Nové výsledky mj. tvrdí, že vlna se Mléčnou dráhou šíří asi s frekvencí 440 milionů let. Má se skutečně jednat o obdobu vlny na fotbalovém stadionu, kdy se hvězdy na určitém místě vždy pohybují nahoru a dolů a pak se se zhruba totéž přesune vedle – a samozřejmě vedle toho funguje vlastní rotace Galaxie.
K výsledkům bylo potřeba zkombinovat pozorování spektrografu APOGEE (spadá pod SDSS) a družice Gaia, kterou provozuje ESA. Díky tomu se podařilo sestavit podrobné mapy Mléčné dráhy s informacemi o poloze, rychlosti a chemickém složení velkého počtu hvězd. Další výzkum by mohl zjistit, zda povaha tohoto kolmého vlnění není pro jednotlivé typy hvězd nějak odlišná.
A proč vůbec k vlnění dochází? Nejpravděpodobnějším vysvětlením podle autorů výzkumu je interakce s nějakou satelitní galaxií před cca 3 miliardami let. Za 4 miliardy let čeká Mléčnou dráhu srážka s galaxií v Andromedě. Do té doby se příslušná porucha sotva příliš utlumí – a pak bude vše jinak a v ještě podstatně větším chaosu.

Zdroj: Sloan Digital Sky Survey / Phys.org

Důkazy o primordiálních černých dírách se mohou skrývat v planetkách, nebo dokonce v běžných objektech na Zemi

Extrémní podmínky raného vesmíru možná umožnily vznik mnoha malých černých děr dávno před zrodem prvních …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *