Studie zkoumající, jak konzumace mléčných výrobků ovlivňuje riziko vzniku rakoviny, vedly prozatím k celkem rozporuplným závěrům. Mléčné výrobky jsou spojené s nižším rizikem rakoviny tlustého střeva a konečníku a vyšším rizikem rakoviny prostaty, výzkumy ale nezjistily žádnou jasnou souvislost s rakovinou prsu nebo jinými typy rakoviny. Tyto studie však byly provedeny u západních populacích. U jiných populací, kde se množství a druhy konzumace mléčných výrobků a schopnost jejich metabolismu často značně liší, mohou být závěry odlišné.
Výzkumníci z Oxford Population Health, Peking University a Chinese Academy of Medical Sciences nyní publikovali výsledky rozsáhlé studie, do níž byla zahrnuta data 510 000 lidí z Číny.
Účastníci (59 % žen, 41 % mužů, 30-79 let) pocházeli z deseti různých oblastí Číny. Do studie se zapojili v letech 2004-2008, neměli v minulosti žádné nádorové onemocnění. Každý účastník uvedl, jak často konzumuje různé potraviny včetně mléčných výrobků.
Účastníci byli sledováni v průměru po dobu přibližně 11 let a k identifikaci nových diagnóz rakoviny výzkumníci použili údaje z národních registrů rakoviny a úmrtí a také záznamy zdravotních pojišťoven. Zahrnuty byly jak fatální, tak nefatální onemocnění. Při analýze dat byla zohledněna řada dalších faktorů, které mohou pravděpodobnost vzniku rakoviny ovlivnit, včetně věku, pohlaví, regionu, výskytu rakoviny v rodině, socioekonomického statusu (vzdělání a příjem), faktorů životního stylu (konzumace alkoholu, kouření, fyzická aktivity, konzumace sóji a čerstvého ovoce), indexu tělesné hmotnosti, chronické infekce virem hepatitidy B (v případě rakoviny jater) a reprodukčních faktorů u žen (v případě rakoviny prsu).
Celkově asi pětina (20 %) účastníků pravidelně konzumovala mléčné výrobky (což ale v Číně znamená třeba i jen jednou týdně), 11 % konzumovalo mléčné výrobky jen jedou měsíčně a 69 % účastníků prakticky vůbec.
Během sledovaného období bylo zaznamenáno 29 277 nových případů rakoviny, přičemž nejvyšší počet případů byl u rakoviny plic (6 282 případů), dále u rakoviny prsu u žen (2 582 případů), žaludku (3 577 případů), tlustého střeva (3 350 případů) a jater (3 191 případů).
Závěr zní: Lidé, kteří pravidelně konzumovali mléčné výrobky, měli výrazně vyšší riziko vzniku rakoviny jater a prsu. Na každých 50 g/den příjmu mléčných výrobků se riziko zvýšilo o 12 %, resp. 17 %. (V Číně průměrná konzumace napříč celou studií: 38 g denně; pro srovnání ve Velké Británii 300 g.)
Pravidelná konzumace mléčných výrobků byla spojena se zvýšeným rizikem vzniku lymfomu (i když toto riziko nebylo statisticky významné).
Nebyla zjištěna žádná souvislost mezi příjmem mléčných výrobků a rakovinou tlustého střeva a konečníku, rakovinou prostaty ani žádným jiným typem zkoumaného nádorového onemocnění.
Maria G. Kakkoura et al, Dairy consumption and risks of total and site-specific cancers in Chinese adults: an 11-year prospective study of 0.5 million people, BMC Medicine (2022). DOI: 10.1186/s12916-022-02330-3
Zdroj: University of Oxford / MedicalXpress.com
Poznámky PH: Mohlo by to celé souviset s laktózovou tolerancí u potomků společností, kde se mléčné výroby konzumují po dlouhou historii? Bylo by to logické (nějak jako „v Číně mají mléčné výrobky relativně horší dopad na zdravotní stav než u západní populace“), ale kvůli tomu to tak ještě být nemusí.
Podle autorů studie větší konzumace mléčných výrobků může například zvyšovat hladinu růstového faktoru podobného inzulínu (IGF-I), který podporuje proliferaci buněk a je spojován s vyšším rizikem vzniku několika typů rakoviny. Na zvýšeném riziku rakoviny prsu se mohou podílet i ženské pohlavní hormony obsažené v kravském mléce (např. estrogen a progesteron), zatímco nasycené a trans mastné kyseliny z mléčných výrobků mohou zvyšovat riziko rakoviny jater. To ovšem zřejmě nesouvisí (nebo alespoň ne přímo) s laktázou a štěpením laktózy, čili takové efekty by nebyly omezené pouze na čínskou populaci (poznámka PH: ale zase – metabolické odlišnosti se nemusejí zdaleka týkat jen laktázy, kde je to nejviditelnější/nejlépe známo). Studie také netvrdí, že jednoznačně prokázala kauzalitu. Autoři studie zdůrazňují, že z jejich jejich výsledků celkově nevyplývá, že by se spotřeba mléčných výrobků měla omezovat (ostatně i v Číně jejich obliba stoupá, i když z nízkých čísel), obsahují kvalitní bílkoviny, vitamíny, dobře vstřebatelný vápník atd…