Sciencemag.cz
Doporučujeme
Během několika let nastane ve šlechtění revoluce a začne se využívat nová generace GMO.
Olomoučtí vědci chtějí šlechtitelům pomoci s nesnadným úkolem – získávat nové odrůdy zemědělských plodin lépe snášející sucho a klimatické změny, které zároveň dokážou odolat chorobám či škůdcům a budou mít lepší vlastnosti. Spolupráci vědců se šlechtiteli nově zprostředkuje Aplikační laboratoř AV ČR, kterou Ústav experimentální botaniky AV ČR otevřel 14. února 2017.
Vědci z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR (ÚEB) patří ve svém oboru mezi světovou špičku. Vyvinuli například metodu, jež zrychlila analýzu dědičné informace pšenice, a s dalšími partnerskými laboratořemi získali genetický plán této důležité plodiny. Jeho využití usnadní práci šlechtitelům i rostlinným biologům.
Vrcholem spolupráce vědců a šlechtitelů v nové laboratoři budou společné projekty, jejichž cílem je vyřešit konkrétní problémy – například již zmíněnou odolnost proti chorobám a škůdcům. Důležitá bude ale i zakázková činnost, protože v mnoha případech mají šlechtitelé konkrétní představu, co by od vědců chtěli, ale nemají potřebné vybavení a metody. Laboratoř umožní provést analýzy takříkajíc na klíč. Disponuje vybavením na světové úrovni, protože zdejší botanici se zaměřují především na základní výzkum a ke konkrétním metodám získávají přístup mezi prvními.
Laboratoř, ve které by se šlechtitelé seznamovali s nejnovějšími výsledky molekulární genetiky a genomiky a využívali nejmodernější přístroje, techniky a postupy, dosud v České republice chyběla. Jak vysvětluje vedoucí Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB prof. Jaroslav Doležel, tradiční metody šlechtění totiž přestávají stačit. „Velké šlechtitelské firmy ve Francii, Německu, USA či v Anglii mají vlastní laboratoře zaměřené na metody molekulární biologie a genomiky. V České republice je zřízení takových laboratoří pro většinu firem finančně neúnosné. Bez nových metod by ale časem nemohli konkurovat zahraničí. I proto je vznik první Aplikační laboratoře AV ČR zaměřené na pomoc šlechtitelům klíčové.“
Pracoviště, které provozuje Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB, je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Vzniká pod hlavičkou programu Strategie AV21 „Potraviny pro budoucnost“. Profesor Jiří Chýla z Akademické rady AV ČR potvrzuje, že cílem jednotlivých aplikačních laboratoří je rozšířit kontakty pracovišť Akademie věd s podnikatelskými subjekty: „Podporujeme konkrétní projekty spolupráce akademické a průmyslové sféry. Aplikační laboratoř pro šlechtitele je vlajkovou lodí Strategie AV21, kterou iniciovaly právě šlechtitelské firmy.“
Výzkum DNA urychluje šlechtění zemědělských plodin
Vědci šlechtitelům nabídnou odborné konzultace, seznámí je s nejnovějšími objevy a pomohou jim využívat molekulární techniky. To vše může šlechtění nových odrůd zefektivnit a urychlit až o několik let.
Šlechtění pomocí molekulárních metod postupně doplní nové techniky. Již nyní je totiž jisté, že během několika let nastane ve šlechtění revoluce a začnou se využívat metody genové editace – tedy nová generace GMO (geneticky upravených organismů). I s tím však v olomoucké laboratoři počítají a zájemcům nabídnou odbornou podporu, aby šlo tyto metody využívat.
S novinkami se šlechtitelé seznámí na seminářích, školeních a workshopech. Profesor Doležel ale vyzdvihuje, ze spolupráce chtějí těžit i vědci, pro které jsou důležité poznatky z praxe: „Spolupráce je podmínkou, aby vše fungovalo. Šlechtitelé musejí rozumět, co jim nabízíme. Naopak, vědci nejsou šlechtitelé, a tak se možná některé metody a techniky, které máme k dispozici, nevyužívají jen proto, že nevíme, že by se mohly hodit.“
O služby laboratoře je již nyní enormní zájem. Potvrzuje to účast na dvoudenním semináři Molekulární metody ve šlechtění rostlin, který otevření pracoviště doprovodil. „Do Olomouce přijelo na sedm desítek účastníků, což dokládá, že podobná platforma, jež by zastřešila spolupráci vědců a šlechtitelů, u nás doposud chyběla,“ vyzdvihuje vedoucí laboratoře dr. Jan Šafář.
