Sciencemag.cz
Doporučujeme
Sopečné emise reaktivních sirných plynů mohly formovat rané klima Marsu a učinit jej příznivějším pro život.
Nová studie naznačuje, že atmosféra raného Marsu mohla být příznivá pro život pozemského typu díky sopečné činnosti, která emitovala plynné sloučeniny síry přispívající ke skleníkovému efektu. Obyvatelnost atmosféry přitom není plně závislá na otázce, jaké klima tehdy panovalo na povrchu rudé planety. Tento závěr vychází ze studie vedené vědci z Texaské univerzity v Austinu.
Na základě údajů o složení meteoritů z Marsu provedli vědci více než 40 počítačových simulací s různými teplotami, koncentracemi a chemickým složením, aby odhadli, kolik uhlíku, dusíku a sulfidových („sulfide“, výše „sulfur“) plynů mohlo být emitováno na raném Marsu.
Namísto vysokých koncentrací oxidu siřičitého, které předpovídaly předchozí modely klimatu Marsu, jejich výzkum ukazuje, že sopečná činnost na Marsu před 3–4 miliardami let mohla vést k vysokým koncentracím řady chemicky redukovaných forem síry, které jsou vysoce reaktivní. Konkrétně se zmiňuje H2S, S2 a možná i SF6, což je extrémně silný skleníkový plyn (poznámka PH: ovšem zase SF6 není redukovaná sloučenina síry, ale naopak).
Podle studie každopádně sloučeniny síry mohly přispívat k udržení tepla/kapalné vody na planetě. Dále se pak zmiňují další sloučeniny síry, které mohly vznikat dále. Reakce sirných sloučenin jsou významné pro podporu života i v hydrotermálních systémech na Zemi.
Studie také odhalila, že síra mohla často měnit své formy. Zatímco meteority z Marsu mají vysoké koncentrace redukované síry, povrch Marsu obsahuje dnes kyslíkaté sloučeniny síry (tj. především sírany). To naznačuje, že cyklus síry – přechod síry do různých forem – mohl být na raném Marsu důležitým procesem.
V loňském roce učinila NASA objev související s těmito závěry. Rover Curiosity přejel přes skálu a když se kámen rozpadl, objevil zde elementární síru. Ačkoli je Mars známý svým bohatstvím sirných minerálů, bylo to poprvé, co zde síra byla nalezena ve formě prvku. To souhlasí s novou studií, podle které při emisích S2 docházelo k masivnímu srážení prvkové síry.
Co se ale asi hlavní: studie naznačuje, že v dávné minulosti Marsu mohla být pro mikroorganismy pozemského typu obyvatelná i atmosféra.
Lucia G. Bellino et al, Volcanic emission of reduced sulfur species shaped the climate of early Mars, Science Advances (2025). DOI: 10.1126/sciadv.adr9635
Zdroj: University of Texas at Austin / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Poznámky PH: Tak nevím, obecně se vulkanická činnost spojuje s ochlazením (pomiňme, že současně se do atmosféry chrlí CO2). Kolik tak by vůbec mohlo kdy SF6 být (a je to oxidovaná firma, proč by místo toho nevznikal třeba oxid sírový SO3?). Navíc atmosféra je obecně chladnější než povrch, proto spekulujeme o životě v atmosféře nad horkým peklem Venuše. Jenže i raný Mars byl spíš příliš chladný, potřebujeme prostředí naopak relativně co nejteplejší… To všechno se samozřejmě dá dále rozebírat.
Stejně jako vedlejší příspěvek o Merkuru – pokus o tahání králíků z klobouku, kdy tam žádný králík ve skutečnosti není.