(c) Graphicstock

Na Altaji se nachází moderní verze mamutí stepi

Za poslední doby ledové tu spolu s našimi předky žila mnohá dnes vymřelá zvířata. Také krajina vypadala podstatně jinak než dnes. Ledový příkrov zasahoval daleko na jih od polárního kruhu a před tímto ledovým královstvím se rozprostíraly nedozírné končiny porostlé převážně nízkou travinobylinnou vegetací. Vědci se do nedávné doby domnívali, že takový ekosystém, kterému se příhodně říká „mamutí step“, už v dnešním světě nemá obdoby. Dnešní stepi a tundry totiž vypadají poněkud odlišně.

V poslední době se díky kombinaci metod botanického a paleoekologického výzkumu ukazuje, že pozůstatek mamutí stepi ještě existuje. Jde o oblast jihovýchodní části pohoří Altaj, které se rozkládá na jižní Sibiři. Mamuti tam už bohužel nejsou, ale jinak v mnohém ohledu jde o moderní verzi mamutí stepi ledových dob. Výzkum této krajiny přináší velmi zajímavé poznatky o charakteru přírody v dobách ledových, které vlastně trvaly po většinu doby z posledních milionů let historie pozemské přírody. Jiří Danihelka z Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích a Masarykovy univerzity v Brně se podílel na intenzivním výzkumu tohoto ekosystému mamutí stepi na Altaji. Badatelé studovali tamní flóru, suchozemské plže a savce, stejně jako ekologické vztahy v tomto unikátním prostředí.

Výsledky výzkumu ukazují, že mamutí step bez mamutů na Altaji představuje mozaiku různých typů prostředí, včetně klasických stepí, středně vlhkých a vlhkých luk, keříčkové tundry, poříčních křovin i řídkých lesů. Výskyt jednotlivých prostředí, druhová diverzita, primární produkce i obsah živin v biomase rostlin přitom závisejí hlavně na srážkách a půdní vlhkosti. Srovnání paleoekologických poznatků ze střední Evropy s poznatky z výzkumu dnešní stepi na Altaji naznačuje, že i mamutí step doby ledové byla heterogenní mozaikou různých typů prostředí a že hlavním faktorem, který určoval konkrétní podobu krajiny, byla vlhkost. Vědci se také domnívají, že primární produkce takové krajinné mozaiky v mamutí stepi (v kombinaci s tenkou sněhovou pokrývkou v zimě) postačovala k tomu, aby se v mamutí stepi uživili velcí býložravci, například právě mamuti, putující krajinou ve velkých stádech.

Chytrý, M., Horsák, M., Danihelka, J., Ermakov, N., German, D. A., Hájek, M., Hájková, P., Kočí, M., Kubešová, S., Lustyk, P., Nekola, J. C., Pavelková Řičánková, V., Preislerová, Z., Resl, P., Valachovič, M. 2019. A modern analogue of the Pleistocene steppe-tundra ecosystem in southern Siberia. Boreas 48: 36–56.

DOI: 10.1111/bor.12338

Blog Botanického ústavu AV ČR: www.ibot.cas.cz

United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain

Telomerázy u rostlin mají jinou podjednotku RNA

Telomerázy umožňují vysokou kapacitu množení buněk u rostlin nebo u lidských kmenových a nádorových buněk. …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close