Sciencemag.cz
Doporučujeme
A co to znamená pro eventuální místní život.
Žluté skvrny na povrchu Jupiterova měsíce Europa jsme dosud považovali většinou za síran hořečnatý, podle nové studie se však jedná o obyčejný chlorid sodný. Nemusí to být tak docela bez významu.
Vědci z Caltechu a NASA/Jet Propulsion Laboratory dospěli k novému závěru na základě spektrální analýzy ve viditelné oblasti. Přesvědčení, že na povrchu jsou ložiska síranu hořečnatého, bylo založeno na datech sond Voyager a Galileo. Jde o celkem komplikovaný technický problém (spektroskopie v infračervené vs. viditelné oblasti atd.), nicméně zajímavé na tom má být hlavně to, že příslušné soli by mohly pocházet z podzemního oceánu, který nějak vybublal na povrch. Ledová skořápka na povrchu Europy je geologicky mladá, doklady o geologické aktivitě zde jsou. Jednoznačný důkaz pro původ solí na povrchu ovšem nemáme.
Podzemní oceán plný chloridu sodného by byl zřejmě podobnější pozemskému. Z hlediska nějaké pravděpodobnosti místního života je to asi samo o sobě celkem jedno – život existující od počátku o oceánu s určitými rozpouštěnými solemi si prostě zvykne na konkrétní prostředí. Rozdíl je však v tom, že síran hořečnatý by se do oceánu dostával prostě rozpouštěním hornin na dně. U chloridu sodného je podle autorů studie naopak větší pravděpodobnost (poznámka PH: proč?), že by do oceánu pronikal z horkých průduchů. To by znamenalo, že zde přetrvává geologická aktivita, horké prameny přinášejí v koncentrované podobě řadu různých látek, u podmořských vývěrů by měl život k dispozici i teplo, respektive gradienty energie. Samozřejmě – pokud usazeniny na povrchu opravdu pocházejí z moře (předpokládejme, že samotné složení žlutých skvrn se už podařilo určit spolehlivě).
Samantha K. Trumbo, Michael E. Brown, Kevin P. Hand. Sodium chloride on the surface of Europa. Science Advances, 2019; 5 (6): eaaw7123 DOI: 10.1126/sciadv.aaw7123
Zdroj: ScienceDaily
